Agentura pro sociální začleňování vydala v roce 2022 analýzu, která se věnuje vztahu mezi školní úspěšností a nezaměstnaností. Výzkumná činnost Agentury se zaměřuje mimo jiné na lepší porozumění fenoménu předčasných odchodů ze škol v ČR a jejich dopadů. Cílem je zmapovat vztah mezi předčasnými odchody ze ZŠ a SŠ s nezaměstnaností mladých, včetně zhodnocení vývoje napříč časem.
Agentura pro sociální začleňování sledovala vývoj těchto indikátorů v období 2017–2020:
Předčasné odchody ze ZŠ (žáci, kteří opouštějí školu po ukončení povinné školní docházky v 7. nebo 8. ročníku): napříč sledovaným obdobím se počet předčasných odchodů stabilně pohyboval kolem 3 500 a jejich podíl se pohyboval v intervalu 4,3 až 4,6 %. Nejzatíženějším krajem v tomto ohledu je trvale kraj Ústecký, velmi vysoké podíly odchodů jsou zaznamenávány také v Karlovarském a Plzeňském kraji
Předčasné ukončení denního studia na SŠ (žáci denního studia, kteří ukončili studium, protože a) ukončili vzdělávací program bez předepsané zkoušky, b) přestali být žákem školy pro nepostoupení do vyššího ročníku, nesplnili podmínky pro konání zkoušky, c) zanechali vzdělávání nebo d) byli vyloučeni): mezi lety 2017 a 2019 se míra předčasných odchodů pohybovala v intervalu 11,3 až 12,1 %, pokles v roce 2020 (2,3 p. b.) je pak vysvětlitelný z velké části opatřeními reagujícími na pandemii covid-19. Nejvyšší podíly odchodů mají kraje Ústecký, Karlovarský, Liberecký a Moravskoslezský, v horní polovině se také nachází kraj Královéhradecký.
Podíl nezaměstnaných mladistvých a mladých dospělých (evidovaných uchazečů o zaměstnání do věku 19 let): v prosinci roku 2020 dosahoval 2,2 %. Předtím, od roku 2017 do roku 2019, kontinuálně klesal počet uchazečů o zaměstnání do 19 let, podíl uchazečů dosahoval 2 % v roce 2017, 1,8 % v roce 2018 a 1,7 % v roce 2019. Mezi nejzatíženější kraje stabilně patří právě kraj Ústecký a dále kraje Karlovarský a Moravskoslezský, naopak nejmenší podíl nezaměstnaných se vyskytuje v Praze a ve Zlínském kraji.
—
Předčasné odchody ze vzdělávání jsou podmíněny širokým spektrem faktorů od individuální situace a rodinného zázemí žáka až po širší systémové nastavení sociálních a vzdělávacích politik. Přestože Česká republika ve srovnání s dalšími zeměmi EU, jak ukazují předchozí studie , patří mezi ty s nižší mírou předčasných odchodů žáků ze vzdělávání, v posledních letech dochází k jejich nárůstu. Navíc se jejich míra v jednotlivých regionech v ČR velmi liší.
Předčasné odchody ze studia a ze vzdělávání jsou považovány za rizikový faktor sociálního vyloučení. Mohou mít velmi závažné dopady, nejzjevnějším důsledkem předčasných odchodů je to, že osoby předčasně odcházející ze vzdělávání představují více sociálně zranitelnou skupinu obyvatel. Předčasný odchod ze vzdělávání se následně promítá do ekonomické a sociální situace takového jednotlivce i jeho rodiny po celý život.
Zdroj: Agentura pro sociální začleňování, www.socialni-zaclenovani.cz
