Rodič, který u dveří třídy zpochybní každé hodnocení. Žák, který se přestal ozývat, a učitel netuší, jestli má zasáhnout, nebo počkat. Kolegyně, se kterou se poslední dobou nedá mluvit, a nikdo neví proč. Tyhle situace nemá kdo probrat. Sborovna na to obvykle nemá čas ani formát, a doma o nich mluvit nejde – kolegové to nezažili stejně a rodina to prostě neunese pořád dokola poslouchat.
Přesně pro tenhle typ situací vzniká v Zlínském kraji nová nabídka skupinové supervize podle struktury balintovských skupin, otevřená učitelům, asistentům, vychovatelům i vedení škol. Vedou ji Karel Štefl a Jana Galová prostřednictvím organizace PROakce.
Co balintovská skupina dělá jinak
První nedorozumění, které stojí za vysvětlení: skupina pracující s balintovskou strukturou není volná debata, kde si každý u kávy řekne svůj názor na to, co by on na místě kolegy udělal jinak. Je to strukturovaný model s pevně daným postupem, rolemi a pravidly, která facilitátor v průběhu setkání hlídá – a právě tahle struktura dělá z metody bezpečný prostor, ne posezení nad problémem.
Setkání má pět kroků. Účastník krátce představí konkrétní případ. Skupina mu klade jen doplňující otázky, ne rady. Pak si mezi sebou nahlas reflektuje, co ve vztahu mezi ním a druhou stranou vnímá – předkladatel v této fázi jen poslouchá, nevstupuje do diskuse. Následuje jeho návrat: řekne, co ho z toho oslovilo. Facilitátor na závěr shrne, co ve skupině zaznělo.
Žádné hodnocení „udělal jsi to špatně“. Žádný direktivní návod, natož soutěž v tom, kdo by to zvládl lépe. Jde o to, uvidět neviděné – to, co se v konkrétní situaci odehrává mezi lidmi a co samotný účastník uprostřed dění často nevidí. Přesně daný postup je to, co umožňuje mluvit o citlivých věcech, aniž by se z toho stalo hodnocení nebo osobní útok.
Proč to dává smysl právě ve škole
Kariérové poradenství si supervizi jako standard teprve buduje – psala o tom Jana Galová v článku Supervize jako nástroj udržování standardu a kvality kariérových poradců na portálu Průvodce kariérou. U učitelů a vedení škol je situace podobná: náročné vztahové situace jsou součástí každodenní praxe, ale prostor je systematicky reflektovat většinou chybí.
Školství stojí na vztazích – se žáky, s rodiči, s kolegy v kabinetu. A vztahy bývají to, co pedagogy dlouhodobě nejvíc vyčerpává. Skupinová supervize podle balintovského modelu nabízí pravidelný prostor, kde se dá o takové situace opřít dřív, než se z nich stane vyhoření nebo tichá rezignace. Otevřená je záměrně širšímu okruhu lidí ve škole, ne jen jedné pozici – psycholog, asistent, třídní učitel i ředitel řeší podobný typ vztahového vypětí, jen z jiné pozice.
Kdo se může přidat a jak to vypadá v praxi
Skupiny jsou otevřené jakémukoli pedagogickému i vedoucímu pracovníkovi školy. Setkání trvá hodinu a půl, a to buď od 13:30 do 15:00, nebo od 14:00 do 15:30. Podzimní termíny jsou 5. a 12. října, 11. a 18. listopadu, 3. a 9. prosince – přesné datum konkrétního běhu i aktuální kapacitu doporučujeme ověřit přímo na webu PROakce, protože nabídka se v čase upřesňuje.
První dvě účasti jsou zdarma, jde o možnost si formát vyzkoušet bez závazku. Každé další setkání pak stojí 300 korun na osobu. Vedle balintovských skupin nabízí PROakce i klasickou individuální nebo týmovou supervizi, za 1 500, respektive 1 700 korun za hodinu.
Přihlásit se dá přes formuláře na webu proakce.cz/supervize-pro-ucitele – zvlášť pro nezávazný zájem o supervizi, zvlášť pro konkrétní termín balintovské skupiny. Víc o principu metody samotné najdete na proakce.cz/portfolio/balint.
Co s tím může udělat vedení školy
Zavést pravidelnou supervizi nebo balintovskou skupinu jako součást podpory sboru neznamená vyřešit každý konflikt ve třídě. Znamená to dát lidem, kteří se denně starají o cizí děti a řeší cizí rodinné situace, místo, kde si mezi sebou mohou nahlas přiznat, že něco nezvládají sami – a odejít z toho setkání s trochu jasnější hlavou, ne s pocitem, že selhali.
Ředitelky a ředitelé, kteří o zavedení supervize ve své škole uvažují, se mohou obrátit přímo na nás přes web PROakce nebo na telefon 774 699 567.
