Pořád ještě nevíte, na kterou střední školu se přihlásit, které povolání bude pro vás to nejlepší. Neměli jste čas nad tím přemýšlet? Zdálo se vám, že je to ještě hodně daleko a pořád bylo dost času? Kdy se vlastně tvoří naše představy o životě o našem směrování o naší budoucnosti? Kdy bychom měli začít přemýšlet co dál?
Někdo má od mládí nebo i dětství jasnou představu. Budu zdravotní sestra, nikdy jsem ničím jiným být nechtěla. Baví mě starat se o nemocné, pomáhat, být prospěšná. Pokud to máte s vaší další budoucností podobně, pak je to jasné. Víte, co chcete, čím chcete být, kam budou směřovat vaše studijní i pracovní kroky. Váš cíl a směr je jasný. A protože to tak chcete, mělo by vás vaše okolí podporovat. Ano, může se to změnit, všechno může být jinak, ale teď je to právě vaše volba a přání. A jak víme, přání se mají plnit.
Ale pokud nevíte? Kdy je ta správná doba začít přemýšlet o své budoucnosti? V průběhu školní docházky zjišťujete, že jsou předměty, které vás baví hodně, některé míň a některé vůbec. Jsou hodiny, na které se těšíte a ty, ve kterých byste nejraději nebyli. Na druhém stupni základní školy si začínáte více uvědomovat, co vás baví, co ne, a začnete přemýšlet. Jak se dozvědět ještě víc a napadne vás, že by nebylo špatné, kdybyste si oblíbený předmět zvolili jako své další uplatnění. V té době ještě nepřemýšlíte nad tím, že vás předmět baví třeba proto, protože ho učí oblíbený učitel. Nebo jen proto, že se do něj nemusíte tolik připravovat a asi si ani neuvědomíte další souvislosti. Myslíte, že každá další škola nebo práce bude jen o tom jednom, co vás baví. Omyl, je to celá další škála vědomostí, dovedností, zručnosti a schopností, které musíte v dalších letech života zvládnout. Proto si nechejte dostatek času na rozhodnutí, podívejte se na vaši další budoucnost z více stran a úhlů. Hledejte další informaci, ptejte se, poraďte se s učiteli, rodiči, řekněte o svých plánech dobrým kamarádům. A o zpětné vazbě, kterou takto získáte, přemýšlejte. Rozhodujte se po pečlivé úvaze a zvážení všech pro a proti. Hledejte, pátrejte, zjišťujte. Nebojte se zeptat, poradit. Třeba si tak ušetříte zklamání. To se nepodařilo mě, tak pokud dovolíte, ponořím se do minulosti.
K mým oblíbeným předmětům patřila na základní škole chemie. Proto bylo mé rozhodnutí kam na školu jasné. Vybrala jsem si chemickou průmyslovku. Bylo to v době, kdy se o kariérovém poradenství ani moc nemluvilo, ve škole nebyl nikdo z pedagogů, kdo by se této oblasti věnoval. Moc jsem nepřemýšlela nad tím, co všechno škola obnáší, jaké předměty mě čekají, s nikým jsem se neporadila. Měla jsem ráda chemii a to bylo to hlavní. Ovšem na střední škole se pochopitelně nestuduje jen jeden předmět, většinu jsem jich zvládala až na jeden, a to byl předmět stroje a zařízení. Mimo pochopení toho, jak pracují a fungují různá technická zařízení a stroje jsme každý týden kreslili jeden technický výkres. Nárys, půdorys, bokorys. Dnešní škola by tento předmět nazvala spíš deskriptivní geometrie. Ať už se jmenuje jakkoliv, tak mi činil obrovské problémy. Připadala jsem si ve třídě hloupá a neschopná. Sice jsem ho s „krásnou“ známkou za 4 zvládla, ale s odřenýma ušima. Díky tomu ve mě z celé školy zůstal po dlouhou dobu nepříjemný pocit. Tedy do doby, než jsem se zaměřila jinam a na vysokou jsem šla studovat humanitní obor a to už bylo jiné „kafe“. Přesto jsem se na třídních setkání se spolužáky ještě dlouhou dobu cítila nepříjemně. I když jsme byli třída, která držela při sobě a která se schází i dnes, čtyřicet let od maturity.
Proto si nechejte čas na rozmyšlení a hlavně si dobře promyslete, kam půjdete studovat nebo která práce bude vaší první. Dobrý výběr vám zpříjemní a naplní život a pokud se nepovede, tak nezoufejte, změna je vždy možná. Psychologové doporučují změnit aspoň 3x za život zaměstnání. Ale doporučení není nutností, pokud budete spokojeni tam, kde jste, budete cítit kvalitní zázemí, v dobrém kolektivu a s dobrým vedení nebo budete jako ryba ve vodě ve vaší třídě, může vás to těšit a naplňovat. A to by bylo moc dobře a tak to má být.
