Spánek patří mezi základní fyziologické procesy, který mají významný vliv na naše zdraví. Je nepostradatelný. V tomto útlumově-relaxačním stavu organismu dochází ke změně činnosti mozku, regeneraci nervového systému. Většina dospělých potřebuje sedm až devět hodin spánku.
Světová zdravotnická organizace stanovuje v průměru osm hodin spánku za noc pro dospělého člověka. Dvě třetiny dospělých lidí v rozvinutých společnostech ale tolik hodin v noci nespí a způsobuje jim to obrovské potíže v osobním i profesním životě.
Blahodárné účinky spánku na mozek. Proč byste měli spát
Lékaři a vědci zkoumají strukturu a funkci spánku, aby pochopili mechanismy poruch spánku a jejich léčbu. Spánkový deficit totiž vede ke zhoršení pracovního, studijního (intelektuálního) výkonu, zkoumá se také vliv dobrého spánku na délku života, imunitní systém, obezitu, léčbu chorob, psychickou a fyzickou kondici obecně.
Všichni živočichové spí nebo provozují jinou, podobnou činnost, byť složení spánku i jeho množství a způsob může být rozdílné. Spánek se objevil s prvními formami života na planetě a je od počátku společným jevem spojujícím všechny tvory v živočišné říši. Spánek ale není jen absence bdělosti, ale mnohem komplexnější řada jedinečných fází, které jsou nenahraditelné.
Mozek se obvykle nachází ve třech fyziologických stavech – bdělost, NREM spánek a REM spánek, který se vyznačuje rychlými pohyby očí. Když usínáme, vstupujeme do nejlehčí fáze spánku, poté přecházíme přes další fázi do hlubšího spánku s pomalými spánkovými vlnami. Ta je nutná k tomu, abychom se cítili odpočatí. Dochází ke snížení svalového napětí, ztrátě vědomí, upevňování paměti na data a události. Mohli bychom jej popsat jako aktivní, vysoce synchronní stav noční mozkové meditace. Poté vstupujeme do REM spánku (u dospělých trvá fáze průměrně 90 – 120 minut). V této fázi se nám zdají sny, mozek se jeví jako bdělý, ale tělo očividně spí. Naše svaly jsou paralyzované, což nás chrání před úrazy během spánku. Zvyšuje se přísun krve do mozku, přechodně je omezená naše schopnost ovládat tělesnou teplotu, dochází k pročištění paměti, integraci prožitých zkušeností.
Čím méně spíte, tím kratší máte život. Proč je užitečně dobře se vyspat
Lidé nespí tak, jak příroda zamýšlela. Naše moderní doba výrazně zdeformovala přirozené množství spánku i jeho načasování. Málokdo dnes chodí spát hned po setmění a vstává se slepicemi. Přirozený bifázický spánek (7-8 hodin spánku v noci a 0,5-1 h spánku během dne) nahradila potřeba být neustále k dispozici, pracovat dlouho do noci, prokrastinovat u televize nebo jiných digitálních zařízení. Spánek je ale nejúčinnější způsob, jak můžeme každý den obnovit zdraví svého mozku i těla.
Spánek je důležitý pro paměť, učení, pocit odpočinku a zdraví. Regeneruje rozumové funkce, ovlivňuje myšlení, naše výkony ve škole či práci. Spící mozek dokáže spojit dohromady rozporné sady informací, podpořit kreativitu a dovednosti při řešení problémů. Během spánku se uvolňuje růstový hormon, spánek je nezbytný pro imunity, obranyschopnost organismu. Spánek má vliv na naši psychickou kondici. Hluboký spánek obecně pomáhá regenerovat celé tělo v obdobích zdraví, nemoci, hladovění nebo růstu. Spánek má vliv na emoční stabilitu jedince. Během spánku hluboce prožíváme, regulujeme a komplexně zpracováváme spoustu emocí, což má vliv také naše sociální, mezilidské procesy. Díky spánku se také cítíme spokojenější, méně úzkostliví a vypadáme atraktivněji.
Kolik hodin spánku ve skutečnosti potřebujeme?
Nedostatek spánku má závažné a občas i smrtelné následky. Některé se objevují až po nějakém čase, některé bezprostředně (jako jsou nehody způsobené chybami z únavy). Při výzkumech se navíc opakovaně ukazuje, že účastníci podceňují míru vlastního omezení, jejich subjektivní pocit je zavádějící s nedostatkem predikce vlastního výkonu. Když trpíte spánkovou deprivací, nevíte, do jak velké míry jí trpíte. Po nějaké době si totiž zvyknete na zhoršený výkon, emocionální iracionalitu, méně energie, ostražitosti či fyzické vitality. Spánkový deficit se podle odborníků bohužel nedá dospat během víkendu.
Americká společnost National Sleep Foundation (NSF) realizovala rozsáhlý průzkum týkající se spánku a jeho vlivu, na němž se podílelo osmnáct předních amerických kapacit z různých oborů. Odborníci v rámci zkoumání některá již dřívější tvrzení poupravili, přidali některá nová. Výsledky a stručná doporučení pro různé věkové skupiny najdete na webu:
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/361228-kolik-hodin-spanku-lide-skutecne-potrebuji.html
https://www.vyspise.cz/article/cz/svetovy-den-spanku-2019
Spánek, hluk a Alzheimer. https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/spanek-umoznuje-preprani-mozku-40304624
