Pokud mladý člověk slyší od svých rodičů, že by se měl “začít živit”, má na vybranou – jít do práce a nechat se zaměstnat nebo třeba začít podnikat.
Být svobodný, žít po svém a dělat, co mě baví – to jsou časté představy mladých lidí ohledně soukromého podnikání. Takovou realitu mohou předkládat i známé mediální příběhy mladých podnikatelů či ostřílených businessmanů. Podnikání však může přinést i plno zklamání, ztrát a neúspěchů.
Obecně lze říci, že kdo podniká, neodpovídá za svou práci žádnému vedoucímu, ale jen sám sobě. Kvalitu práce hodnotí pouze zákazník, pro kterého ji dělá. Studenti s úmyslem podnikat musí hledat obor, který je baví, rozumí mu a jsou pro něj nadšeni – zákazníci to totiž poznají.
Výhody a nevýhody podnikání jsou dobře známé. K výhodám patří svoboda a nezávislost (např. časová – nemusím vstávat na určitý čas do práce, vztahová – nemusím se za určitý počin zodpovídat nadřízenému), větší možnost kreativity a plánování, samostatné rozhodování apod. Známé je rčení, že podnikající člověk je “svým pánem”.
Mezi hlavní nevýhody patří finanční nejistota, protože mzda bývá často nepravidelná, nárazová, odvislá od mnoha faktorů. Nevýhodou je také potřeba riskovat a investovat, spojená často s nejistým výsledkem či finanční ztrátou. Časová náročnost podnikání je typickým problémem – práce podnikatele se totiž řídí potřebou zákazníka, bez ohledu na pracovní dobu.
Podnikání začíná dobrou myšlenkou v hlavě, kdy člověk zjistí, že “na trhu je díra” – to znamená, že našel na trhu práce něco, po čem lidí touží, čeho se jim v dnešní konzumní době ještě nedostává, po čem je stále hlad a poptávka. Může to být např. další pánské kadeřnictví, které není závislé na dlouhých objednacích lhůtách nebo kavárna s pěkným dětským koutkem a čítárnou. Pokud se myšlenka převede do písemné podoby s konkrétními číselnými výstupy, klady a zápory, může vzniknout podnikatelský plán, o němž se dá dále reálně uvažovat.
Nad čím je potřeba se více zamýšlet? Zde je několik tipů:
- Je můj podnikatelský záměr jasný, dobře promyšlený a reálný? Mám zmapovanou konkurenci?
- Je můj plán na trhu práce opravdu potřebný a vhodný např. s ohledem na lokalitu, ve které žiji?
- Jsem připravený investovat do svého plánu? Energeticky i finančně? Mám dostatek peněžních prostředků vč. rezervy?
- Mám povahu a osobnostní vlastnosti vhodné k podnikání – potřebné sebevědomí, odvahu, pečlivost, samostatnost, zodpovědnost, kreativitu?
- Chci práci obětovat svůj volný čas na úkor mých přátel, rodiny a jiných vztahů (zejména v začátku)? Souhlasí s tím moji nejbližší a podpoří mě?
- Jsem připravený vystavit se občas určitým rizikům a nejistotám, neupadnu ihned do beznaděje?
- Dokážu dotáhnout věci do konce i za cenu větší oběti, kterou může práce při podnikání přinášet? (např. nebudu moci jet v létě na dovolenou, budu pracovat přes víkendy)
- Nepracuji chaoticky a lehkovážně, umím organizovat svoji práci a dělit si ji na dílčí kroky?
- Dokážu vycházet s lidmi, jsem zdvořilý a empatický? Nejsem příliš vztahovačný a konfliktní?
Podnikání a zákony
Mám-li ve svém podnikatelském záměru jasno a jsem-li připraven začít, je třeba mít zmapovanou legislativu, to je zákonnou úpravu, která se k danému typu podnikání v naší zemi vztahuje.
1. Mohu si založit živnost, požádat na úřadu o vydání živnostenského listu a podnikat na své jméno jako živnostník neboli fyzická osoba.
2. Mohu si založit obchodní společnost a podnikat jako právnická osoba. Pak budu závislý na ostatních spoluvlastnících a toto podnikání bude ošetřeno potřebnou právní smlouvou.
Založit si živnost je jednodušší cesta. Existují živnosti volné, kde není podmínkou žádná kvalifikace – např. pokud chci uzavírat pojistné smlouvy pro určitou společnost nebo prodávat zdravé doplňky. Živnosti řemeslné už vyžadují určité vzdělání nebo vyučení – např. obor kosmetička, zedník. Složitější jsou živnosti vázané (vázané na další zákon či právní předpis) – např. účetní, masér, psycholog. Povolení ze strany státu se vyžaduje pouze u určitých typů živností, kterým se říká koncesované – spadá zde např. taxislužba.
Pokud nechci podnikat sám, pak si mohu založit obchodní společnost. Obchodní zákoník uvádí, jaké typy obchodních společností mohou být – např. akciová, komanditní, společnost s ručením omezeným apod. Výhodou i rizikem tohoto typu podnikání je, že jsou mé finance i záměry vázané na další obchodní společníky.
Již bylo zmíněno, že součástí podnikání je také dobrá znalost trhu. Podnikání vyžaduje častý průzkum trhu, vhodně zvolenou reklamu a další tzv. marketingové aktivity. V neposlední řadě musí podnikatel vykazovat své aktivity v rámci zákonem daného účetnictví. Musí platit daně a také zdravotní a sociální pojištění. A i když bude úspěšný, neměl by si nikdy myslet, že už má vyhráno a že už se nemusí snažit. Podnikání je “tenký led”.
Koho soukromé podnikání láká, může nabrat další inspiraci např. na webu www.muzespodnikat.cz nebo se přihlásit na kurz k základům podnikání.
