Diagnóza generace? Aneb proč potřebujeme být neustále busy

11. duben 2024
Aktuality
Autor/ka článku: Welcome to the Jungle
Diagnóza generace? Aneb proč potřebujeme být neustále busy

Přiznejte se, jak často říkáte: „Nemám vůbec čas, jsem úplně ve smrti.“ Znáte to: práce, drobné podnikání jako vedlejšák, dva projekty a do toho i nějaký ten osobní život, kde na sebe (a možná i na druhé) také často klademe vysoké nároky na výkon. Z jakých důvodů máme potřebu brát si toho na sebe až příliš, být neustále zahlcení úkoly a proč bychom s tím měli něco udělat?

Kolikrát zažíváme dny, kdy se nezastavíme a večer nevidíme žádné výsledky? Jak říkají autoři knihy Fake Work, mezinárodně uznávaní podnikoví konzultanti, Brent D. Peterson a Gaylan W. Nielson: „Tvrdá práce není totéž co skutečná práce.“ Možná toho máte opravdu moc, a proto lítáte jak hadr na koštěti. A možná se nám jednoduše líbí mít pořád napilno, nebo si tím něco dokazujeme, uchylujeme se k bullshit jobs nebo k již zmíněné fake work – vypadáme extra busy, ale výsledky v nedohlednu.

Ať už je naše vytíženost skutečná, nebo se jedná o „fake work“, zdá se, že být nonstop busy is the new black.

Proč se nám zaneprázdněnost tak zalíbila?

Z jakých důvodů jsme pořád více zaneprázdnění podle psycholožky, koučky a odborné konzultantky projektu Nevyhasni Kristýny Cetkovské?

„Myslím, že do jisté míry v tom hraje roli dozvuk tzv. ‚hustle culture‘, která byla před lety popsána a která ve své definici právě klade důraz na vysokou míru produktivity a ambicí. I dnes je u řady lidí tento styl stále velmi aktuální. Naše zaneprázdněnost, která z něj logicky vyplývá a kterou dáváme svému okolí najevo, se tak stává určitým měřítkem úspěchu. Pokud jsme zaneprázdnění, znamená to, že nám kariéra vzkvétá a daří se nám dobře. A jsme schopni v tom jít i za hranu našeho zdraví. Proto se to často propisuje do našich ‚smalk talků‘ ve stylu odpovědi na otázku, jak se máme: ‚Dobře, dobře, je toho teď opravdu hodně, ale tak znáš to.‘ Proto abychom byli na společenském žebříčku výše, zvyšovali svou pravděpodobnost na úspěch a uznání, plníme si své kalendáře povinnostmi.“

Dalším z důvodů, proč se nám tak moc líbí být neustále busy, může být, že milujeme to, co děláme. Naše práce i projekty mimo ni nám dávají hluboký smysl a baví nás. Když jsme vysoce angažování, neumíme se zastavit. Podle studie Yale Center for Emotional Intelligence dvacet procent zaměstnanců uvedlo, že vnímají vysoké nasazení (v pozitivním slova smyslu), tak i pocit vyhoření. Svou práci zbožňují, ale zároveň je mučí.

S tím pravděpodobně souvisí i další důvod, proč si toho bereme tolik. Jistá zaneprázdněnost nám v každodenním životě dodává pocit smysluplnosti. Pokud ve své vytíženosti zažíváme pocity flow, jsme motivovaní k tomu vracet se k modelům chování, které nám tuto odměnu dávají.

Potřeba mít zaplněný kalendář až po okraj může mít spousty dalších důvodů. Michael Hyatt a Megan Hyatt Millerová ve své knize Dvojitá výhra, která se zabývá rovnováhou pracovního a osobního života, doporučují sadu otázek, které vám pomohou identifikovat, co je vaším důvodem, proč se ženete za úspěchem a výkonem hlava nehlava. Ptejte se:

  • Co mě žene do takového výkonu?
  • Nedřu tolik jen proto, abych si vysloužil/a uznání nebo nějaké ujištění?
  • Nepracuji tolik hodin denně, abych nemusel/a trávit čas s manželem/manželkou nebo dětmi?
  • Proč nedeleguji práci, kterou by mohl a měl dělat někdo jiný?
  • Jsem si jistý/á svou pracovní pozicí? Nebo se bojím, že pokud denně odpracuji méně hodin, tak mě nahradí někým, kdo má evidentně větší ambice?

Pokud máte potřebu být nonstop busy, co se za tím skrývá ve vašem konkrétním případě? Pokračování článku Diagnóza generace? Aneb proč potřebujeme být neustále busy najdete na webu Welcome to the Jungle.

 

Zdroj: Welcome to the Jungle, www.welcometothejungle.com