Shromažďování informací nezní zrovna moc dobře. Na druhou stranu práci bez nich si už nedovedeme představit. Zasahují do našeho života a výrazně ho ovlivňují. Jaké informace potřebuje školní kariérový poradce nebo školní kariérová poradkyně? Co potřebuje vědět o svém žákovi, své třídě, aby byl (a) dobrou kariérovou poradkyní (poradcem). Na co se má zaměřit, které informace jí (jemu) pomohou, na co se může ptát. S jakými informaci může a musí pracovat?
Dokumentace – „potvrzování a dokládání nějaké skutečnosti nebo události průkazným materiálem“, tolik citace z Wikipedie. Je mi jasné, že zadání článku nemělo takto stroze vyznít. Jde v něm přeci o něco jiného. O to získat co nejvíce informací o postojích, motivacích, zájmech a směrování žáků a studentů, abych se jim stala dobrou směrovkou nebo ukazatelem na jejich další studijní nebo pracovní cestě. Být tady pro ně, pomoci, když o to požádají, napovědět, když budou stát na rozcestí. Aby to vedlo ke spokojenosti jejich i mé, potřebuji s nimi mluvit, znát je. Proto, aby je jejich pracovní a studijní cesta naplňovala a uspokojovala. Aby byla pevnou dlaždicí jejich života a dobrým odrazovým můstkem pro osobní život.
Kariérový poradce by měl mít mimo všechny dovednosti, schopnosti, empatii, ochotu ještě jednu věc, a tou je ČAS. Čas k tomu, aby si našel dostupné a relevantní informace o žácích, aby měl prostor na komunikaci s nimi, případně rodiči nebo i s dalšími odborníky, pokud by se jednalo třeba o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud budu pracovat jako školní kariérová poradkyně s těmito žáky, potřebuji anamnestické údaje. Je ovšem otázkou, jak je získám. Pokud je má a dovolí mi do nich nahlédnou školní psycholog, školní poradenské pracoviště (pochopitelně se souhlasem rodičů), tak to bude určitě plus a budu mít důležitou informaci. Oblast motoriky a grafomotoriky – pokud budu učit ve třídě toho „svého“ žáka/klienta, budu je mít taky k dispozici. Pokud ne, snad se mnou o svůj odborný pohled podělí třídní učitel. Stejné to bude s ostatními informacemi, které budu potřebovat. Jsou to: komunikační schopnosti, rozumové schopnosti, osobní charakteristika žáka a jeho školní výkon. Všechny tyto informace by měla dobrá kariérová poradkyně nebo školní poradenské pracoviště sledovat už od páté třídy základní školy. U většinových žáků tedy žáků bez speciálních vzdělávacích potřeb potřebuji znát osobní charakteristiku a školní výkon.
Ale nejvíce informací získám strukturovaným rozhovorem s žákem, případně rodiči. V tom nejlepším případě budu mít prostor a čas mluvit s oběma. A to za předpokladu, že budou mít rodiče i žák zájem.
Rozhovor je výzkumná metoda, která se používá při dotazování. Spočívá v přímé ústní komunikaci s žákem. Jedná se o nejstarší prostředek zjišťování informací. V praxi kariérových poradců je to nejběžnější metoda získávání informací. Výchovný (kariérový) poradce musí znát problémy a chod školy a to nejen školy vlastní, ale i škol následných. Pokud se jedná o kariérového poradce na základní škole, měl by mít přehled o středním školství svého regionu. Pokud se jedná o kariérového poradce na střední škole, je nezbytné znát vzdělávací proces na vysokých školách. Pojmem vzdělávací proces je myšlen nejen obor vzdělání, ale i možnost dalšího uplatnění po ukončení studia, klima školy, možnosti, potřeby a požadavky školy. Vědět, jaké je v ní klima a v neposlední řadě musím mít široký společenský a kulturní přehled. Jestli bude rozhovor úspěšný a získaná data použitelná, závisí na osobnosti tazatele (tedy na mně jako kariérové poradkyni) a zájmu žáka. Ve školním prostředí to znamená, že žák sám iniciuje rozhovor, protože potřebuje porovnat své postoje, schopnosti a preference s odborným pohledem kariérového poradce. Proto by otázky poradce měly být otevřené, jen ty slouží k nalezení souvislostí a vztahů i k získání nových informací. Co bys chtěl v životě dokázat? Jak si představuješ svůj život? Jak jsi se svými výsledky spokojený? Co bys chtěl změnit?
Kvalitním zdrojem informací je i dotazník, který žák vyplní a společně s kariérovým poradcem vyhodnotí.
K získání informací budou sloužit i diagnostické metody. Může je provádět buď odborník psycholog, ale některé metody může používat i školní kariérový poradce.
Jak tedy získat informace, které se týkají žáka? A kde je získat? Na co se zaměřit především? To jsou otázky, na které si musí kariérový poradce odpovědět. A já vám v závěru svého článku několik možností předkládám:
- rozhovorem s žákem, rodiči,
- z dotazníků,
- z diagnostických metod,
- ze školního poradenského pracoviště, případně ze školského poradenského pracoviště,
- od odborníků,
- z vlastního pozorování,
- z projevů a osobnosti žáka,
- od pedagogických pracovníků školy,
- třeba jsou i jiné možnosti, třeba máte jiné zkušenosti. Budeme rádi, když se o ně podělíte.
