Do generace Z patří lidé narození mezi lety 1997 a 2012. Narodili se „s mobilem v ruce“, jsou proto digitálně velmi zdatní, žijí v globální a informačně přehlcené společnosti, čelí neustálé nutnosti informace třídit. Vyrůstali nebo rané mládí prožili ve světě zmítaném lockdowny, inflací a válkami. Za nic z toho nemohou a jsou tím vším ovlivněni. Při vstupu na trh práce s sebou přinášejí nové hodnoty, očekávání – a také požadavky. Firmy, které chtějí zaujmout a udržet mladé talenty, přemýšlejí, jak je oslovit, nalákat a zajistit jim vhodné pracovní podmínky.
Jak došlo k tomu, že tato generace jako první ze všech vyvinula ve společnosti takový tlak, že se jim firmy přizpůsobují? „Je jich málo a jiní nebudou,“ zazněla odpověď z publika na položenou otázku na konferenci společnosti Gensight s názvem Přichází generace Z, která proběhla 14. května 2024 na VŠE. Mladí lidé žijí uprostřed informací, okamžitě si vše někde najdou a ověří a najdou oporu ke svému stanovisku. „Oni nás, starší, uargumentují,“ konstatoval na konferenci další diskutující. Firmy mladé lidi zkrátka zaměstnávat potřebují, vždyť tvoří dohromady 26 % pracovní síly. Pro firmy je to velké téma, a tak vzniká řada studií o tom, jací lidé z generace Z vlastně jsou a co v práci hledají.
Peníze, flexibilita, kolektiv i náplň práce
Jednu z těchto studií, konkrétně s názvem „Jak se generace Z staví k práci a kariéře?“ představila na konferenci i společnost Gensight na VŠE. Z ní vychází, že platové ohodnocení je pro 93,5 % studentů nejdůležitějším faktorem při hledání práce. A co víc, mladí by si přáli vidět rozmezí platu u každého inzerátu. „Chtěl bych najít nějaký balanc mezi prací, která mě baví, ale která vydělává,“ cituje studie jednoho ze zástupců Generace Z, Matěje.
Flexibilita ve smyslu práce z domova nebo z kanceláře, je dalším faktorem, který je pro mladé lidi podstatný. Generace Z chce mít volbu, ideální je proto nabízet jim částečný home office. Rovnováha mezi pracovním a osobním životem je pro ně důležitá, stejně jako dobrý kolektiv a kolaborativní způsob spolupráce, a v neposlední řadě také samozřejmě náplň práce, o které hlásají, že pro ně musí mít smysl.
Kromě těchto praktických aspektů práce přicházejí s hodnotovými požadavky – a hned celým seznamem. Podpora mentálního zdraví, autenticita a očekávání přímé a partnerské komunikace v práci jsou na prvních místech jejich žebříčku. Diverzita a inkluze na pracovišti je pro ně samozřejmost. Preferují firmy, které jsou udržitelné a sociálně odpovědné.
Jak to mají s kariérou?
90 % z nich pracuje už při studiu, 46 % z nich pracuje i mimo svůj hlavní pracovní poměr. V zaměstnání očekávají příležitosti k profesnímu růstu a dalšímu vzdělávání. Potřebují otevřenost firmy k inovacím, podporu kreativity a také prostor pro vlastní iniciativu a experimentování. Důležitá je pro ně reputace firmy. Upřednostňují častou a konstruktivní zpětnou vazbu, která jim pomáhá se zlepšovat. Nejsou moc stálí, ani moc spokojení se svou stávající prací: více než čtvrtina uvádí, že jsou v práci nespokojeni, a 20 % zvažuje odchod z práce.
Polovina mladých je připravena podpořit inovace a změny, pokud se cítí zapojeni. A také věří, že oni sami mohou něco naučit starší kolegy, z čehož mají dobrý pocit a radost. Preferují školení a kurzy přizpůsobené jejich potřebám, kratší a prakticky založené, nebo e-learning. Při nástupu do práce by měli rádi svého buddyho nebo mentora. Jsou otevření technologickým změnám, čtvrtina z nich vidí nové pracovní příležitosti v umělé inteligenci.
Celý článek si můžete přečíst na webu Europass.cz.
Zdroj: Národní pedagogický institut, www.europass.cz
