Naše zájmy vypovídají o tom, čemu dává člověk přednost, o našich preferencích. Míra uspokojení v práci se přímo odvíjí od faktu, zda práce souvisí či nesouvisí s našimi zájmy. Jsou-li naše zájmy v souladu s naší prací, jsme spokojenější a produktivnější. Náš úspěch či neúspěch na nějaké pozici je jistě do značné míry ovlivněn tím, zda nás daný typ práce baví či nikoliv. Mnoho kariérových poradců využívá při práci s žáky nebo studenty, kteří potřebují nasměrovat, typologii kariérních zájmů podle známého odborníka na profesní orientaci Johna L. Hollanda.
Hollandova typologie zájmů (podle zkratek jednotlivých typů bývá nazývaná rovněž RIASEC) je základem užitečné teorie, která už spoustě lidem pomohla přemýšlet jasněji o své kariéře a najít zaměstnání, které odpovídá jejich povaze. Vychází z toho, že lidé, kteří pracují v takových profesích a takových pracovních prostředích, která odpovídají jejich zájmům, bývají výrazně spokojenější a cítí se v práci dobře.
John L. Holland je autorem dnes velmi rozšířené, uznávané, výzkumně i v praxi snad nejčastěji ověřované teorie profesionální volby, stejně jako i diagnostické metody pro zjišťování shody osobnosti se zvoleným povoláním. Teoretická východiska Hollandovy teorie v mnoha směrech navazují na předchozí obecné principy teorie profesního vývoje Donalda Supera. Jeho snahou bylo vytvoření teorie, která by byla schopna odpovědět na takové otázky, jako například: Jak se vlastně lidé při výběru svého povolání rozhodují? Proč mění svá povolání a pod vlivem jakých motivů? Které sociální či osobnostní aspekty ovlivňují jejich profesionální a kariérní vývoj?
Holland byl přesvědčen, že mezi typologií osobností a typologií pracovních prostředí existuje jasný předem predikovatelný vztah. Odmítá hypotézu, že volbu povolání lze jednoznačně stanovit pouze ze struktury zájmů jedince. Naopak zájmy považuje za jeden z nejvýznamnějších manifestních projevů osobnosti, protože jsou schopny svým motivačním vlivem ovlivnit profesní vývoj jedince daleko více než například inteligence. Na základě těchto tezí Holland (1966) zformuloval svou typologii osobnosti, jejíž součástí je šest základních typů orientovaných na určitý životní styl:
Realistický typ – realistic / R
Jedinci s touto osobnostní orientací jsou aktivní, preferující konkrétní, manuálně či technicky náročné činnosti a aktivity například ve stavebnictví, strojírenství, při práci se stroji, jsou nesporně více sportovně založení než zástupci ostatních skupin, v sociální oblasti jsou však méně aktivní a „společensky“ obratní, spíše málomluvní, s tendencí k introverzi, ale sociálně přizpůsobiví, upřímní, nefalšovaní a vytrvalí. Rádi pracují spíše s konkrétními věcmi, předměty a materiály, než s myšlenkami či lidmi. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: elektromechanik, strojní mechanik, veterinář, zedník, instalatér, tesař, truhlář, kuchař, mistr praktického výcviku, apod.
Investigativní typ – investigative / I
Jedinci s touto osobnostní orientací jsou preferují analytické, intelektuální a investigativní aktivity a činnosti, uplatňují se ve zvýšené míře zejména ve výzkumu, či vědeckých oborech, kde jsou kladeny zvýšené nároky na zvládání přírodovědných oborů včetně matematiky. Osoby tohoto typu mají spíše vědecké ambice, dobře se orientují ve vysoce strukturovaném pracovním prostředí, vyznačují se kritickým a přísně metodickým myšlením, preferují spíše logický způsob řešení problémů abstraktní povahy. Sociálně se vyznačují spíše opatrným a uvážlivým jednáním, v sociálních vztazích jsou nezávislí, spíše introvertně orientovaní, introspektivně ladění, přísně metodicky zaměření, preferují spíše kognitivně kreativní činnosti. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: biolog, chemik, systémový analytik, programátor, laboratorní asistent, lékárník, chirurg, apod.
Umělecký typ – artistic / A
Pro osoby s uměleckou osobnostní orientací je typické originální, intuitivní a imaginativní myšlení, milují tvořivost a tvůrčí umělecké aktivity jako je komponování hudby, stejně jako i hraní na hudební nástroje, tvůrčí psaní, kreslení, malování, či práce s kamenem s hlínou, herectví, podobně jako i tanec či baletní umění. Všechny tyto aktivity vyhledávají s cílem po tvůrčím vyjádření vlastních pocitů, nálad, dojmů či nápadů. Lidé, kteří spadají to této osobnostní kategorie milují flexibilitu, nestálost a dynamičnost každodenního života, se všemi jeho radosti i starostmi, které život přináší. Na druhé straně pociťují averzi k jakékoli konvenčnosti a konformitě. Lidé s uměleckou osobnostní orientací jsou komplikovaní, nepořádní, nevázaní a impulzivní, emocionálně ladění, do sebe zahledění tvořiví idealisté, s menší mírou praktičnosti v každodenním životě. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: hudebník, reportér, malíř, sochař, aranžér, loutkoherec, propagační výtvarník, architekt, učitel angličtiny, designér nábytku, fotograf, apod.
Sociální typ – social / S
Jedinci s touto osobnostní orientací jsou společenští, laskaví, přesvědčiví a družní, ochotní ke spolupráci, sociálně jsou velmi přátelští, se sklonem k altruismu, stejně jako i idealismu. Jejich dominantním osobnostním rysem je nejen extroverze, ale i vysoká komunikativnost spojená s prosociálními, pomáhajícími, vzdělávacími či léčebnými aktivitami zaměřenými na péči, pomoc a podporu ostatních lidí. Jedinci se sociální osobnostní orientací velmi rádi spolupracují s ostatními lidmi na skupinových aktivitách, ale i cílech, které jsou zaměřeny na pomoc, léčbu, poradenství, či vzdělávání dospělých osob stejně jako i malých dětí. Rádi sdílejí problémy ostatních lidí, které se snaží řešit, protože jsou ušlechtilí, taktní a ohleduplní. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: učitel, poradce, sociální pracovnice, sociální kurátor, personalista, učitel základní školy, zdravotní sestra, rehabilitační sestra, apod.
Podnikavý typ – enterprising / E
Osoby s podnikavou osobnostní orientací jsou ambiciózní, energičtí, sebevědomí, spoléhající se spíše na sebe, dobrodružně ladění, orientovaní na zisk, profit či společenskou úspěšnost, kterou dosahují prostřednictvím ekonomických, organizačních či politických prostředků. Preferují činnosti, které vyžadují vysokou míru argumentace, organizačních schopností, dominance a přesvědčování ostatních lidí. Právě proto jsou úspěšní v takových oblastech jako je obchod, prodej, personální management. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: obchodník, nákupčí, manažer, obchodní právník, pojišťovací agent, obchodník s realitami, soudce, obhájce, státní zástupce, apod.
Konvenční typ – convential / C
Jedinci s touto osobnostní orientací jsou vysoce výkonní, se sklonem k vysoké pečlivosti, názorově jsou však konformní a přizpůsobiví, pracovně svědomití, s tendencí k praktičnosti. V sociální oblasti jsou spíše defenzivně ladění a méně společenští. Cítí se daleko lépe v jasně strukturovaném sociálním prostředí, kde jsou mimořádně úspěšní právě pro svou vysokou odpovědnost, přesnost při práci s daty, čísly a mnoha různými informacemi, které kladou požadavky na pečlivost a smysl pro detail. Osoby s tímto osobnostním typem nepostrádají organizační schopnosti, které jsou však schopni plně využít spíše v pracovním prostředí s jasně stanovenými rolemi, pracovními postupy, povinnostmi a úkoly. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: bankovní úředník, mzdový účetní, archivář, matrikář, bezpečnostní technik, správce sítě, pokladní, apod.
Kariérový poradce by však neměl skončit svou práci pouhým otestováním žáků. Cílem kariérového poradenství je umožnit žákům náhled na sebe sama, vlastní možnosti, orientaci na trhu práce v jeho celkové pestrosti a hlavně – naučit žáky činit svá vlastní rozhodnutí o další cestě životem a být za ně zodpovědný. Proto v rámci kariérového poradenství můžeme používat různé screeningové metody a cvičení jako pomoc žákům pro jejich ujasnění jejich další profesní cestu. Volba o dalším směru kariéry je tedy jen na žákovi, ne na kariérovém poradci. Při použití orientačních metod a cvičení v kariérovém poradenství musí poradce více naslouchat slovům, které žáci používají v kontextu výše uvedené teorie RIASEC.
Hollandův hexagon
Zdroj obrázku: https://louisville.edu/career/resources/hollands-theory-of-career-choice
