Výzkumný ústav práce a sociálních věcí zveřejnil v loňském roce závěrečnou zprávu výzkumného projektu „Identifikace bariér v přístupu osob v preproduktivním a produktivním věku ke kariérovému poradenství v celoživotní perspektivě“. Záměrem výzkumného úkolu bylo hledat a pojmenovat bariéry v reálných podmínkách kariérového poradenství z hlediska poskytovatelů těchto služeb.
Kariérovému poradenství je v posledních letech věnována zvýšená pozornost a současně jsou s ním spojena mnohá očekávání, zejména v souvislosti s rychle se měnící společností včetně měnícího se trhu práce. Kariérové poradenství je v těchto souvislostech vnímáno jako nástroj, který může usnadnit průchod jak trhem práce, tak i mnohými životními situacemi. Předkládaná analýza vychází z předpokladu, že potenciál služeb kariérového poradenství není u nás využit v plném rozsahu a zaměřuje se na identifikaci bariér, které omezují či přímo brání tomu, aby služby kariérového poradenství byly využívány v takovém rozsahu, jaký potenciální klienti potřebují. V první části studie jsou popsány systémy zajištění služeb kariérového poradenství ze strany jeho dvou gestorů MŠMT a MPSV, včetně identifikace silných a slabých stránek. Druhá část studie pak mapuje existující bariéry v poskytování služeb z pohledu jejich poskytovatelů, kariérových poradců pracujících přímo s klienty. Jejich vnímání překážek v poskytování potřebných služeb je významným faktorem pro identifikaci skutečných bariér, se kterými se setkávají v rámci své poradenské praxe. Identifikace bariér představuje důležitou součást procesu, který umožní nastartování rozvoje služeb kariérového poradenství včetně zvýšení jeho role při řešení důležitých situací v životě každého jednotlivce.
Obsah dokumentu
Abstrakt
Manažerské shrnutí
Úvod
1. Cíle a metody
2. Podpora kariérového poradenství na národní úrovni
3. Potenciální uživatelé kariérového poradenství
4. Služby kariérového poradenství v gesci rezortů MŠMT a MPSV
4.1 Realizace kariérového poradenství v gesci MŠMT
4.2 Realizace kariérového poradenství v gesci MPSV
4.2.4 Rekvalifikace
4.2.5 Poradenství pro osoby se zdravotním postižením
4.2.6 Informační a poradenská střediska pro volbu a změnu povolání (IPS)
4.3 Kariérové poradenství zajišťované neziskovým a soukromým sektorem
4.4 Shrnutí – kladné a záporné stránky zajištění služeb kariérového poradenství v gesci MŠMT a MPSV
5. Podmínky kariérového poradenství z pohledu poskytovatelů – výsledky kvalitativního šetření
5.1 Základní a střední školy
5.2 Pedagogicko-psychologické poradny
5.3 Ccentrum kariérového poradenství (CKP) při Národním ústavu pro vzdělávání
5.4 Úřad práce ČR
5.5 Nestátní neziskový sektor (NNO)
5.6 Soukromý sektor
5.7 Závěry z výsledků šetření mezi poskytovateli kariérového poradenství
6 Závěrečné shrnutí a doporučení
7 Použité informační zdroje a literatura
Závěrečné shrnutí a doporučení
K nejpodstatnějším pilířům, které představují možná východiska dalšího rozvoje a navyšování kvality, patří:
- dostupnost/existence poradenských služeb,
- bezplatnost služeb kariérového poradenství,
- diverzita poradenských služeb,
- informační dostupnost,
- kariérové vzdělávání.
K bariérám systémové povahy patří:
- chybějící národní koncepce kariérového poradenství (kariérové poradenství na národní úrovni zaštiťují dvě ministerstva nezávisle na sobě, své činnosti nekoordinují)
- neexistence kariérového poradenství jako samostatného oboru (neukotvení kariérového poradenství v legislativě a jeho chybějící vymezení jako samostatného oboru znesnadňuje jeho ukotvení, vymezení jeho obsahu a jeho vztahu s dalšími poradenskými obory či obory zaměřenými na podporu osobnostního rozvoje),
- absence systematického vzdělávání (u všech skupin poskytovatelů služeb kariérového poradenství byly identifikovány nedostatky v oblasti vzdělávání),
- neexistence systému kvality a hodnocení poskytování služeb kariérového poradenství,
- malá publicita služeb kariérového poradenství.
Dílčí/sektorové bariéry v poskytování služeb kariérového poradenství:
- neoddělení kariérového poradenství od výchovného ve školách,
- vícestupňový systém služeb kariérového poradenství na ÚP ČR,
- nevyhovující materiálně technické vybavení,
- nejistota financování poskytovaných služeb,
- nárůst administrativy.
Jako základní potřeba zde vystupuje do popředí poptávka po koncepci rozvoje služeb kariérového poradenství včetně nastavení provazby mezi jednotlivými sektory tak, aby byl patrný cíl a směr dalšího rozvoje a také kroky, které k vytyčenému cíli povedou. Nastavení této koncepce představuje výchozí bod, od kterého je možné následně odvíjet ostatní kroky vedoucí k odstraňování výše uvedených bariér, ať již systémového nebo dílčího charakteru. Koncepce by měla obsahovat i návrh řešení vydefinování kariérového poradenství jako samostatného oboru či by měla navrhovat řešení ohledně vzdělávání kariérových poradců, ať již cestou v rámci počátečního (terciálního) vzdělávání či nastavením systému dalšího vzdělávání v dané oblasti.
Velmi naléhavou se jeví otázka publicity služeb kariérového poradenství, která představuje významný faktor jak kvantitativního, tak kvalitativního rozvoje těchto služeb. Zajištění publicity a tím navýšení informovanosti široké veřejnosti o podstatě a smyslu služeb kariérového poradenství a také o možnostech jejich využívání otevírá cestu k vyššímu využití potenciálu kariérového poradenství a k jeho začlenění do běžného života občanů. Příkladem zde mohou být jiné státy EU, zejména severské země, kde využívání služeb kariérového poradenství je součástí vzdělávací i profesní orientace značné části občanů.
Prostor pro využívání služeb kariérového poradenství bude narůstat a společnost, která bude mít k dispozici dobře fungující síť kvalitních poskytovatelů služeb kariérového poradenství, bude lépe odolávat či zvládat důsledky vyplývající z procesů celospolečenských změn v souvislosti s nástupem digitalizace a zavádění nových technologií. Rychlost společenských změn, ať již na pracovním trhu, ve vzdělávacím procesu či v jiných sociálních oblastech, je velmi vysoká a nikdy předtím ji v takovém tempu společnost nezažila. Proces zániku některých profesí, vzniku nových, doposud neznámých profesí, neustávající tlak na získání nových kompetencí i u těch profesí, které sice nezanikají, ale vnitřně se velmi výrazně proměňují, přináší vysoké nároky na flexibilitu osob a jejich schopnost vypořádat se s rychle se měnícím prostředím. Kariérové poradenství zde představuje jeden z účinných nástrojů pro podporu rozvoje osobnosti člověka a pro podporu navýšení jeho schopnosti vypořádávat se s výše uvedeným procesem změn. Jeho význam se v této souvislosti bude nadále navyšovat, a to jak z pohledu kvalitativního, tak také kvantitativního, kdy jeho služeb bude využívat stále více klientů, neboť probíhající změny se budou dotýkat širšího spektra lidí. Služby kariérového poradenství, které budou reflektovat skutečné potřeby klientů a budou nastaveny tak, aby byly pro potenciální klienty dobře dostupné, a to jak z hlediska technické dosažitelnosti (tedy dostupnost časová, prostorová,…), tak také z pohledu mentálního, tedy že lidé budou nastaveni na to, že využívání těchto služeb je běžné (asi jako návštěva kadeřníka či zubaře), mohou představovat jeden z faktorů stabilizace společnosti a její schopnosti vypořádávat se s nároky současné turbulentní doby.
Identifikace bariér v poskytování služeb kariérového poradenství.pdf
Zdroj: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, www.vupsv.cz
