Jednou ze základních forem poradenské práce se studenty na středních školách je poradenství skupinové. V zásadě je možno říci, že je skupinové poradenství jiné než poradenství individuální, neboť v sobě integruje teoretické poznatky, zkušenosti a praktická doporučení poradenství individuálního. Stěžejní funkcí v této specifické oblasti je nápomoc při orientaci studentů v dynamicky se měnícím prostoru trhu práce, poskytování informací o nezbytných znalostech potřebných pro optimální a rychlé zapojení do pracovního trhu a podpora při získávání užitečných kompetencí. K uvedeným socioekonomickým cílům lze rovněž přidat cíle psychosociální a edukativní, zejména motivaci k systematickému výběru své profese nebo dalšího vzdělávání.
Velké nároky jsou také kladeny na poradce, který musí totiž mimo běžných požadavků na profesi poradce splňovat také základní nároky na lektora a ty v sobě pak vhodným způsobem kombinovat. Největší roli zde hraje schopnost tvorby týmu, týmové práce, motivování členů skupiny a udržení optimální míry aktivity a atraktivity v průběhu celého procesu. Práce ve skupině a se skupinou klade také rozdílné nároky na komunikativní dovednosti poradce, spolu s nutností nadstandardní orientace v interpersonální komunikaci a vztazích. Také dovednost zvládnout konflikt ve skupině je v mnohém odlišná od přímé interakce „face-to-face“ a klade tak na poradce značně odlišné nároky. Pochopitelně nesmíme opomenout ani nároky na odbornost, např. orientaci na trhu požadovaných kvalifikací a kompetencí, trhu vzdělávacích institucí a programů, trhu práce, ale také schopnost tvorby a úpravy dokumentů či výborná verbální a neverbální komunikace. Pro úplnost je potřeba dodat, že skupinové poradenství je vždy vhodné doplnit poradenstvím individuálním. Techniky skupinového poradenství, které lze využít při práci ve skupině, je mnoho.
Mezi nejpoužívanější nástroje patří přednáška, řízená diskuze, prezentace, skupinová práce, hraní rolí a také například brainstorming. Skupinová práce se na první pohled může zdát být podobná s prezentací, ale není tomu tak. V tomto případě se jedná o skupinové řešení zadaných úloh a následnou skupinovou prezentaci výstupů. Například konkrétní prací na základě rozdělení úkolů mezi studenty.
Zaměříme se na techniky , které je možné používat při skupinových aktivitách v kariérovém vzdělávání pro studenty středních škol. Pro základní přehled uvádíme několik tipů her vhodných pro společné workshopy a semináře.
Stavitelé – stavba věže z jednoduchých kostek (pro zjištění zručnosti), stavba domu z lego kostek a jeho následný přesný nákres (pro zjištění úrovně schopnosti týmové práce jednotlivých členů a jejich rolí, ale též pro zjištění prostorové představivosti a dalších vlastností vhodných pro některé typy profesí)
Opuštěný ostrov – studenti se rozdělí do stejně velkých skupin a mají si představit, že mají před sebou úkol vytvořit infrastrukturu na opuštěném ostrově. Každý tým si může vzít na tento ostrov jen 5 věcí. V časovém limitu se mají dohodnout, které to budou. Cílem je seznámení s ostatními členy týmu, s jejich přístupem k práci, plánování, strategiemi, prioritami a zároveň podporuje spolupráci v týmu.
Pantomima – studenti mohou formou pantomimy ostatním studentům předvádět nejrůznější profese, svou práci snů nebo naopak práci, kterou by nikdy nechtěli vykonávat apod.
Tichá pošta – vybraný student dostane za úkol si prohlédnout kartu s profesí, ostatní studenti jsou za dveřmi. Ti pak po jednom přichází do místnosti a student, který kartu s profesí viděl se snaží danou profesi popsat několika věty. Poté přichází do místnosti další student a je mu předchozím studentem vysvětlena opět daná profese. Ostatní studenti mlčí. Poslední student bude mít za úkol na základě popisu poznat o jakou profesi z karty se jedná. Cílem je si uvědomit důležitost přesného podávání informací a síle dezinformací.
Memory – skupina studentů si má za úkol prohlédnout např. prostředí třídy, po té odejde a druhá skupina se snaží ve třídě změnit co nejvíce předmětů, detailů ve třídě (přenesou předměty, otočí obraz, přesunou knihy apod.). Skupina, která se vrátí do třídy má přijít na co nejvíce změn. Cílem této aktivity je např. podpořit koncentraci, paměť a vnímání.
Přesvědčování – třída se rozdělí na 2 skupiny – porotu a prezentující. Prezentující budou individuálně porotu přesvědčovat, proč by měly letní prázdniny trvat tři měsíce. Porota poté vyhodnotí, který z prezentujících byl např. nejpřesvědčivější, nejhumornější apod. Cvičení ukazuje, jak je při prezentaci důležitá rétorika, gestikulace, přesvědčivost atd.
Story cubes – kostky ze hry Story Cubes, které namísto číslic mají na svých stranách nakreslené nejrůznější předměty. Po hodu kostkami se náhodné obrázky využijí pro popis, které povolání se pomocí předmětů na kostkách mohou vykonávat. Cílem je diskutovat charakteristiku jednotlivých povolání.
Pohovor – rozdělení studentů do dvou skupin (účastníky pohovoru a personalisty). Studenti si vyzkouší pohovor u zaměstnavatele a personalisté naopak druhou stranu. Personalisté si připraví otázky k pohovoru a studenti zase možné odpovědi. Před samotnou hrou se studenti dohodnou, do jaké fiktivní firmy budou pohovory probíhat a studenti si mohou také vybrat pozici, na kterou by se rádi přihlásili. Cílem je zažít, byť fiktivní pohovor na vlastní kůži a společné vyhodnocení kladení otázek a odpovědí.
Skupinový plakát – studenti se rozdělí na dvě skupiny a budou mít za úkol společně vytvořit obrázkový plakát svých společných zálib. Tedy studenti společnou diskuzí musí přijít na své společné zájmy a koníčky. Cílem je vzájemné poznání a nalezení společných zálib.
Významné osobnosti – jeden student si vylosuje fotografii významné osobnosti a bude mít za úkol tuto osobnost popisovat ve smyslu, jaké jsou nebo byly její silné stránky, osobnostní vlastnosti, dovednosti a schopnosti. Ostatní studenti tipují, o jakou schopnosti se jedná. Cílem je uvědomění si daných schopností a dovedností, díky kterým byla nebo je daná osobnost významná.
Dekorace – studenti se rozdělí do několika skupin a ty budou mít za úkol společně za pomoci běžných předmětů ve třídě (papíry, nůžky, lepidlo, pastelky) vytvořit nějakou zajímavou dekoraci, která by vyzdobila jejich třídu. Pro tuto hru je typická zábava, kreativita a práce v týmu.
Finance – tvorba rozpočtu na vybavení obchodu nábytkem, technikou apod. na základě dostupných informačních zdrojů (pro zjištění schopnosti vyhledávat a třídit informace či myslet ekonomicky) apod.
Můj ideální den – seznamovací hra, zejména pro seznámení se mezi studenty navzájem. Úkolem je nakreslit schéma svého optimálního dne, jehož součástí je jak práce, tak i volný čas. Následně studenti prezentují své obrázky, vč. popisu. Výstupem pro poradce je poznání toho, co by student chtěl dělat (Kolik času chce strávit prací v poměru k volnému času? Jaká práce by to měla být – manuální či duševní? Kolik času chce trávit s rodinou či přáteli a u jakých aktivit?).
Abeceda – aktivizační hra, kdy poradce zadá jedno písmeno každé skupině a jejich úkolem je napsat v časovém limitu co nejvíce profesí na začínajících na toto písmeno. Hra vede studenty k uvědomění si množství profesí na trhu práce, resp. poznání jejich šíře.
Pandořina skříňka – poradce vytáhne z reálné (krabice s množstvím předmětů) či fiktivní (lístečky se jmény předmětů) Pandořiny skříňky tři předměty. Úkolem studentů je samostatně či ve skupině vymyslet v časovém limitu co nejvíce profesí, v nichž se tyto předměty používají, popř. doplnit fantazijními profesemi, kde by se předměty používat mohly. Účelem hry je naučit studenty zvažovat celou šíři profesí a také si uvědomit činnosti, které jsou pro tyto profese typické.
Zdroj: Hry na semináře a workshopy, Grada, 2015
