V rámci projektu „Implementace Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje II“ byla realizována Šetření profesní orientace žáků ZŠ a SŠ na území kraje. Zaměříme se na vybraná poslední dostupná data z šetření školního roku 2021/2022.
V tuto chvíli je přitom více než aktuální otázka střední školy. Žáci, rodiče i kariéroví poradci se ocitli v situaci, kdy žáci nebyli v prvním kole přijímacího řízení na střední školy úspěšní a řeší, co a jak dál.
Zaměříme se na žáky středních škol ve Zlínském kraji, kteří již střední školu studují a jsou v posledních ročnících.
Z šetření vyplynulo, že se žáci rozhodovali pro výběr střední školy/oboru podle svého zájmu o vyučovaný obor. Zájem o vyučovaný obor uvedlo jako nejvlivnější 37 % z celkového počtu 2 045 odpovědí žáků. Tato odpověď získala preferenci, ve srovnání s dalšími možnostmi odpovědí, o dvacet procent. Druhým nejvlivnějším faktorem, který působí na žáky při výběru studované školy/ oboru, byl názor rodičů, potažmo širší rodiny. Vliv rodiny označilo 17 % všech dotázaných žáků středních škol Zlínského kraje. Jen jedno procento odpovědí činí rozdíl dalších vlivů na výběr, tj. 11 % zapojených žáků značilo vzdálenost školy od místa bydliště a 10 % žáků označilo pak den otevřených dveří školy. Za významný vliv na výběr lze považovat i to, že žáci školu znali, neboť tuto možnost označilo 8 % dotázaných žáků. Ostatní možnosti vlivu na výběr studované školy a oboru označilo méně než 5 % respondentů.
Žáci v šetření odpovídali i na otázku, která se zaměřila na vztah ke studované škole a oboru. Lze předpokládat, že vzhledem k tomu, že byli dotázáni žáci posledních ročníků středních škol, proces adaptace již byl ukončen a lze očekávat, že žáci jsou schopni posoudit svou volbu. Zajímalo nás, jak by se žák posledních ročníků střední školy rozhodoval dnes: zda by volil stejně, rozhodl by se pro studovanou školu/obor znovu nebo by zvolil školu/obor jinak? Zvlášť jsme posuzovali žáky s odborným zaměřením, ať již maturitním či učebním a zvlášť všeobecné zaměření na gymnáziích. Právě zaměření, v šetření ukázalo největší rozdíl. Zatímco ¾ dotázaných žáků z gymnázií je se svou volbou spokojeni, 75 % z nich označilo, že by volili studovanou školu. U žáků ze škol s odborným zaměřením je to přes 40%, tedy ani ne polovina dotázaných. Dotázaní žáci, kteří studují maturitní obory, jsou přece jen trochu spokojenější, studovanou školu a obor by volilo 48 % z nich. U žáků učebních oborů je to o 5 % méně. Přitom lze pozorovat minimální rozdíl ve volbě odpovědi u žáků s odborným zaměřením, volili by dnes stejný obor, ale na jiné škole. S volbou stávající školy tedy není vlastně spokojeno 17 % dotázaných žáků odborných maturitních oborů a 16 % dotázaných žáků oborů učebních. Ti všichni (celkem 277 žáků z 2 045 dotázaných) označili, že by si dnes vybrali stejný obor, ale na jiné škole. Pouze 6 % žáků gymnázií, zapojených do šetření, by dnes volilo stejně, ale jinou školu.
Máme v šetření zahrnutých 717 žáků z 2 045 žáků posledních ročníků středních škol v kraji, kteří by dnes volili jiný obor. Jedna pětina (20 %) gymnazistů uvedla, že by dnes volila jiný obor. U žáků učebních oborů je to však již více než dvojnásobek! Žáci odborných maturitních oborů se v šetření vyjádřili, že by 37 % z nich dnes volilo jiný obor. Jestliže 41 % žáků učebních oborů by dnes volilo jiný obor, je to jen o dvě procenta méně než těch, kteří uvedli, že jsou se svou stávající volbou spokojeni. Rozdíl u dotázaných žáků odborných maturitních oborů je devět procent, kdy převažuje spokojenost s volbou studovaně školy a oboru nad tím, že by dnes žáci volili jiný obor.
Podíváme-li se blíže na to, jak to mají žáci, kteří uvedli v šetření profesní orientace žáků SŠ ve Zlínském kraji ve školním roce 2021/2022, že nejsou spokojeni se studovaným oborem, uvidíme rozdíly v zaměření nyní studovaného oboru, který by žáci volili dnes. Nespokojení žáci studovali obory spíše technického zaměření (nejčastěji se jednalo o respondenty ze strojírenství, elektrotechniky a výpočetní techniky, a stavebnictví (mimo toto zaměření i gastronomie), tak tyto oblasti již nefigurovaly v aktuálně preferovaném zaměření studia.
Nově by respondenti raději volili obory oblasti Pedagogika, učitelství a sociální péče, Bezpečnost, ochrana osob a majetku a Umění a užité umění. Obor Ekonomika a administrativa je na tom u dotázaných žáků tak, že by jej skoro stejně žáků chtělo studovat, jako těch, kteří by místo tohoto oboru, který aktuálně studují, raději volili jiný. Totožná situace se ukazuje i u Informatických oborů. Jinak je to však u oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus, který za nevhodnou volbu označilo 13 % dotázaných, ale nově by si tento obor z řad nespokojených žáků, zvolilo jen 6 % z nich. Zájem žáků o Gastronomii, hotelnictví a turismus jednoznačně klesá. Zcela opačná je situace u oboru Pedagogika, učitelství a sociální péče, které by nově volilo 12 % žáků, kteří nejsou spokojeni se svou současnou volbou oboru. Přičemž tento obor studuje a chtělo by jej změnit 4 % respondentů, kteří uvedli nespokojenost se studovaným oborem, resp. by dnes volili obor jiný.
Z šetření realizovaného ve školním roce 2021/22 ve Zlínském kraji vyplývá, že na rozhodnutí jakou školu a jaký obor si zvolit mají největší vliv zájmy dítěte. V rámci kariérového poradenství by se pozornost měla zaměřovat právě na práci se zájmy žáka, tak, aby kariérní cesta mohla být jasnější. Ukazuje se ale, že je potřeba se žáky pracovat i následně od přijetí na střední školu a snažit se ukotvit místo žáka ve studované oblasti. Vhodné je identifikovat osobnostní předpoklady a snažit se je slaďovat s kompetencemi zvolené profese, dále pracovat s klimatem třídy a budovat přívětivou kulturu školy. Tipy, jak lze pracovat se zájmy žáků o daný obor a tipy jak podpořit žáky při výběru oboru/povolání naleznete na portále Zkola.cz.
Data z šetření (Zlínský kraj) mohou být cenná pro vedení či zřizovatele škol, stejně tak pro kariérové/výchovné poradce. Přičemž na podzim můžeme očekávat a budeme sdílet výsledky šetření realizovaného ve školním roce 2022/2023, do nějž se zapojilo více než 5 tisíc žáků ze 105 základních škol a více jak 2 tisíců žáků z 52 škol středních.
