V rámci zvažování našich budoucích kariérních cest nás může napadat otázka, zda je lepší být zaměstnancem nebo podnikatelem. Ve společnosti postavené na svobodných principech, tato otázka pravděpodobně napadne řadu lidí. Názory a odpovědi na tuto otázku se velmi liší. Někteří lidé si ji možná ani nepoloží, protože historicky, výchovou a školním vzděláváním jsme vedeni spíše k zaměstnání. Někdo si pod slovem podnikání představí obrovskou zodpovědnost, nejistotu, složitou byrokracii, a proto se rozhodne zůstat zaměstnancem. Pro jiné může podnikání naopak znamenat prostor pro vlastní seberealizaci, tvůrčí svobodu a zodpovědnost za vlastní záležitosti bude naopak vítat. Ani zde tedy neexistuje univerzální správná odpověď. Je na zvážení každého z nás, kde se budeme cítit lépe.
4 faktory na které může být užitečné se zaměřit
Náš pohled na život – životní styl, hodnoty, postoje, přesvědčení
Každodenní život podnikatele a zaměstnance se může velmi lišit. Jde zde především o postoje a názory člověka, který se rozhoduje. K zaměstnání patří především jistota. Jistota v podobě stabilního příjmu, jistota pracovní doby a stálého přísunu pracovních úkolů, které budou spadat do jedné oblasti pracovních činností(pracovní náplně). Zaměstnání přináší také relativní pohodlí. Zaměstnanec má většinou po skončení pracovní doby doma klid, nemusí řešit zdravotní ani sociální pojištění, shánění nových zakázek. Pokud pracuje v prostředí prosperující firmy, může se těšit také na různé benefity v podobě stravenek, kávy zdarma, vzdělávání či finanční podpory pro sportovní a rekreační aktivity.
Do oblasti životního stylu patří také vztahy, a ty pracovní zaměstnanec může málokdy ovlivnit. Zaměstnanec si může jen málo vybírat mezi nadřízenými, kolegy a pracovními povinnostmi, kterým se bude věnovat.
Lidé volící zaměstnání v rámci životního stylu oceňují především to, že se starají jen o věci spojené s jejich pozicí a nemusí řešit nic jiného. Konec pracovní doby většinou znamená i konec pracovních povinností. Současně jsou srozumění s tím, že jejich plat a kariérní postup poroste spíše pomaleji.
Podnikatel nemá žádnou jistotu, pokud si nezařídí zakázky, neuživí se. Nikdo za něj neplatí ani sociální ani zdravotní pojištění, s úřady jedná vždy sám.
K nejčastějším důvodům, kvůli kterým lidé začínají podnikat, patří svoboda. Podnikatel může více dělat to co chce, co ho baví, v čem je dobrý. Pracovní dobu i místo výkonu práce si může upravit dle svých potřeb. Také si může vybrat, s kým chce spolupracovat, není pro něj problém ukončit spolupráci s lidmi, kteří mu nesedí. Současně si musí uvědomovat, že jeho volno a dovolená nejsou placené, na rozdíl od zaměstnanecké.
S podnikáním se může pojit i určitá společenská prestiž, která je odvozena především od zodpovědnosti podnikatele, ale jsou zde i další faktory jako zisk či sídlo firmy.
Peníze a pracovní nasazení
Peníze jsou výrazným důvodem, proč se mnoho lidí rozhoduje pro podnikání. Zde totiž o svém příjmu rozhodujete vy sami, což ale může být pro někoho naopak odrazující. Pokud budete výkonní a vezmete si hodně zakázek, můžete si vydělat více než v zaměstnání. Finance jsou v podnikání také více flexibilní – jeden měsíc můžete mít více práce, druhý zase méně a můžete si to víceméně ovlivňovat podle svého, záleží ale také na oboru, ve kterém působíte.
Na druhou stranu investujete svůj vlastní kapitál a jste zodpovědní také za svůj neúspěch a může se tak stát, že hlavně v počátcích nebudete mít dostatečný stálý příjem, jako je tomu v zaměstnání, anebo budete i ve ztrátě. Někomu také nevyhovuje, že nemá jistotu, že mu každý patnáctý den v měsíci na účtu přistanou peníze, nemá zaměstnanecké benefity a musí neustále shánět nové zakázky a připomínat svým zákazníkům faktury po splatnosti. Administrativa obecně pro podnikatele může být hodně stresující (faktury, daňové přiznání, doklady o nákladech).
Zákonná ustanovení
Další faktor ke zvážení vychází z ustanovení Zákoníku práce. Pracovní doba zaměstnance je maximálně 12 h, případně 40 h týdně + nárok na přestávky. U živnostníka není pracovní doba nijak omezena. Dále je dobré vzít v potaz například odškodnění za pracovní úrazy, které má zaměstnavatel vůči zaměstnancům ve svých povinnostech. Podnikatel se musí spolehnout na komerční pojištění.
Zaměstnanec má nárok na čtyři týdny placené dovolené, dále také na nemocenskou a příspěvek na ošetřování člena rodiny. Na živnostníky se tyto benefity nevztahují.
Odvody a daně
Důvodem, proč se mnoho lidí rozhoduje pro podnikání, je nižší daňové zatížení a odvody do fondu sociálního a zdravotního zabezpečení, než jaké odvádí zaměstnanec. Zároveň je zde možnost odpočítávat si náklady, a to i paušální částkou ve výši 60 procent z dosažených příjmů v daném období. Na druhou stranu musíte v podnikání počítat s tím, že si odvody platíte sami a máte také další výdaje (nájem, energie atd.).
Nutno také podotknout, že ony „nižší odvody“, než má zaměstnanec, jsou v reálu vyšší, protože za zaměstnance odvody platí zaměstnavatel.
Každému z nás vyhovuje něco jiného a každý má rozhodování o svém způsobu výdělku svobodnou volbu. Obecně bych řekla, že je-li člověk tvořivý, patrně mu bude lépe sedět podnikání. Má tak příležitost dělat, co ho naplňuje a ukázat, co v něm opravdu je. Naopak, komu stačí určitý standard bez komplikací a jednoduchost, v níž může také být krása, bude pro něj pravděpodobně lepší „klasické“ zaměstnání. Závěrem stojí určitě za zmínku i kombinace obou variant. Zde můžeme volit částečný zaměstnanecký úvazek a k němu si přivydělávat podnikáním. Všechny varianty závisí zejména na osobnosti daného člověka a každý by si měl zvolit takovou variantu, ve které se cítí dobře.
