Žák se přihlásil na obor pouze kvůli tlaku rodičů, vybíral podle kamarádů, špatně odhadl své schopnosti či zjistil, že ho vybraná specializace prostě nebaví – to jsou některé důvody, kvůli kterým ročně změní školu až devět tisíc středoškoláků. Cesta je to možná, není však úplně jednoduchá.
Sedmnáctiletý Eliáš se před třemi lety vrátil ze zahraničí, kde dlouhodobě pobýval s rodiči. O rok později skládal přijímací zkoušky na gymnázium. „Do Česka jezdil celý život na přezkoušení, měl samé jedničky a devítka tady proběhla v pohodě. Proto jsme nečekali, že by neměl u zkoušek uspět,“ říká jeho matka Lucie, která v cizině pracovala jako lékařka. Eliáš ale přijímačky na čtyřleté gymnázium neudělal, nevešel se ani na odvolání a nakonec nastoupil na obchodní akademii, kam si dal druhou přihlášku spíš jen tak „pro jistotu“. „Jelikož se ale chce také stát lékařem, výuka na obchodní akademii mu nevyhovovala, měli tam málo přírodních věd,“ vysvětluje Lucie. Rodina tak přemýšlela, co dál.
Jednou z variant bylo i to, že Eliáš na jaře znovu zkusí přijímačky a středoškolská léta si o rok prodlouží. Nakonec zjistili, že v dojezdové vzdálenosti se nachází soukromé šestileté gymnázium, kde občas mívají nějaké místo volné, protože jim sem tam někdo během prvních ročníků odejde kvůli náročnosti studia. Spojili se s ředitelkou, Eliáš složil přijímací zkoušky z angličtiny, češtiny a matematiky a už od listopadu seděl v lavicích gymnázia. „Teď má necelé dva roky do maturity a je spokojený, byly to ale pekelné nervy,“ hodnotí celou přestupní anabázi Lucie a dodává: „Musel na začátku trochu dohánět, ale naštěstí byl motivovaný, takže to zvládl.“
Zhruba devět tisíc přestupů ročně
Změnit během studia střední školu, nebo dokonce přímo obor není žádná výjimka. Jak říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová, jde řádově o tisíce žáků každý rok: „Co se týká přestupů žáků mezi středními školami, podle našich statistik to bylo ve školním roce 2020/2021 zhruba šest tisíc žáků. Tato situace však popisuje školní rok zatížený pandemií covidu. V předchozích letech se počet přestupujících středoškoláků pohyboval kolem devíti tisíc.“ Někdy se stane, že se rodina během studia přestěhuje, jindy student dřív nebo později zjistí, že obor, který si původně vybral, není pro něj – buď je příliš náročný, nebo ho prostě jen vůbec nenaplňuje. Důvodů pro přestup může být celá řada.
Příběhy studentů a učňů, kteří během studia změnili školu či obor, shrnula například výzkumná zpráva, kterou v roce 2018 pro Jihomoravský kraj vytvořili vědci z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Petr Hlaďo a Klára Šlapalová. V rámci výzkumu vedli rozhovory s několika skupinami dospívajících, kteří prošli změnou školy nebo oboru, a na základě těchto rozhovorů identifikovali několik problémů.
Zásadní je, že v patnácti letech nemá zdaleka každý jasnou představu o tom, co ho na střední škole čeká. Mnozí si ji vybírají podle toho, kam jdou kamarádi nebo kam je pošlou rodiče. Potom můžou s překvapením zjistit, že ve vzdělávacím programu školy jsou i předměty, které je nebaví nebo jim nejdou, že jsou požadavky kladené učiteli nad jejich síly a že vlastně i samotná profese, k jejímuž výkonu se připravují, jim vůbec nesedí nebo k ní nemají nutné předpoklady.
Další problematickou oblastí, kterou výzkumníci identifikovali při rozhovorech s neúspěšnými studenty, je subjektivně vnímaná nízká kvalita pedagogů teoretických i praktických předmětů, kdy se někteří cítí jako „levná pracovní síla“, jíž se zadávají jen podřadné úkoly, které nikdo jiný nechce dělat.
Stejně tak se může stát, že i rodiče nemají úplně přesnou a realistickou představu o studijních schopnostech a vlohách svých dětí a tlačí je na maturitní obory, kde potom narazí na své limity.
Celý článek Každý rok přestupují tisíce středoškoláků. Může za to mimo jiné chybějící kariérní poradenství na školách si můžete přečíst na webu Eduzín.cz
Zdroj: Eduzín, www.eduzin.cz
