Kariérový poradce a talentový psycholog Valery Seničev věří, že kariérové a talentové poradenství může člověku pomoci ke šťastnějšímu životu. „Je to také prevence proti pozdějšímu vyhoření. Radíme mladým lidem, ale často nás pak vyhledávají i lidé kolem čtyřicítky, kteří řeší, jestli si vybrali dobře a kam jít dál,” říká.
Jak se člověk stane talentovým psychologem?
Téma talentu a silných stránek pro mě bylo hodně zajímavé už v době, kdy jsem dospíval. Byl jsem takový nadaný, tichý, trochu ztracený kluk. Chtěl jsem studovat psychologii, ale vlastně jsem moc nevěděl, co mi jde a v čem jsem dobrý. V Brně na psychologii jsme téma nadání probírali jen okrajově, takže po pěti letech studia psychologie jsem o něm pořád moc nevěděl. Až v šestadvaceti letech jsem se během doktorandského studia ekonomie poprvé dostal ke kariérové poradkyni. Věděl jsem, že věda není pro mě, ale témata spojená s talentem a nadáním mě hodně zajímala a rozhodl jsem se jim věnovat.
Kdy bychom tak zhruba měli začít přemýšlet právě o tom, co nám jde a v čem jsme dobří? A jaké věkové skupiny chodí za vámi?
Podle mě je třeba začínat co nejdřív, ideálně na základní škole. Tam se toho učíme spoustu, třeba zeměpis, dějepis, jazyky, ale jen málokdo se ve škole naučí, jak zacházet sám se sebou, jak uplatnit, co mu jde, a poznávat, kde mu bude dobře. Nejčastěji řeším mladé lidi ve věku 16–23 let a potom dospělé v rozmezí 35–45 let. Ti první řeší, jakou si vybrat školu, kde se jim bude nejvíc líbit a jak se potom uplatní na trhu práce. Ti druzí už se nějakým směrem vydali, vystudovali, jeli v jasných kolejích, ale potom přišla nějaká změna – třeba rodina – a oni se ptají „vybral jsem si dobře“? Kdo vlastně jsem a co chci dělat dál?
Někdy si vybereme dobře školu, začneme dělat práci, je to super a jsme šťastní. Někdy se ale stane, že se trápíme, nějak to do sebe dobře nezapadá a nevíme, co dál. V tu chvíli je dobré zajít se poradit. Jinak se vám může stát, že budete plýtvat svým časem a zbytečně budete nespokojení.
Je nějaký rozdíl mezi talentem a silnými stránkami?
Talent a silné stránky nejsou synonyma, ačkoliv to v češtině tak vypadá. Talent je za mě dispozice být v něčem dobrý, až výjimečný, aniž bych se v tom musel úplně dřít. Silná stránka je ale kombinací tří faktorů. Prvním je talent jako dispozice k něčemu, druhým jsou „skills” nebo-li dovednosti, kdy svůj talent posilujete tréninkem – účastníte se třeba různých projektů, soutěží a podobně – a třetím je smysl, který vám ta konkrétní činnost dává; váš důvod, proč se jí věnujete a proč u ní třeba vydržíte celý život.
Jak mohu své silné stránky rozpoznat?
To je velmi důležitá otázka. Na začátku musím mít tu zkušenost, že mi něco jde. Zažívám třeba na různých projektech a formách práce ve škole, že mi některé role sedí víc než jiné. Je fajn, když se o tom můžu bavit s někým z okolí, třeba s psychologem, kariérovým poradcem, ale můžu klidně začít i s rodinou, učiteli i přáteli, kteří nás mohou upozornit, že nám něco konkrétního dobře jde. Pomoct můžou i dobře promyšlené exkurze, a stačí třeba jeden nebo dva dny, kdy ale mladý člověk skutečně získá příležitost nahlédnout do různých aspektů nějaké profese. Dospívající mají často jen mlhavou představu o tom, co chtějí jednou dělat, takže jakákoliv zkušenost je dobrá.
Celý článek Mladí lidé mívají romantické představy o některých profesích, realita je zaskočí, říká kariérový poradce najdete na webu Eduzin.cz.
