Pokud budeme přistupovat k práci s pozitivní motivací, budeme chtít něco dokázat, něco naplnit nebo uskutečnit, tak výsledky i naše vlastní uspokojení bude vysoké.
Náš život je souborem mnoha činností, ve kterých významné místo patří práci. Pracujeme prakticky celý život. Někdy jen tak pro zábavu, někdy si realizujeme své sny, ale když se řekne práce, představíme si činnost, která nám poskytuje prostředky k životu a která má velmi významné místo v našem životě. Pro někoho to nejpodstatnější, pro někoho je pouze prostředkem, někdo cítí potřebu něco dokázat, zanechat po sobě stopu, pomáhat, realizovat svá přání. Motivů k práci je celá řada, ale tím nejpodstatnějším zůstává zajištění života, potřeba přežití, a to bez práce prostě nejde.
Co je to motivace a jak je to s motivací k práci nebo učení
Motivace je psychologický proces vedoucí k energetizaci organismu. Snažíme se dosáhnout určitého cíle, jehož hybnou silou je motiv, který člověku ukládá, aby šel dopředu, něco dokázal, o něco se postaral, něco pro sebe získal. Termín motivace vznikl z latinského „movere“, což znamená pohyb, pohybuji se. Když to vztáhneme k práci, tak je to přesně tak. Práce je také pohyb, pohyb kupředu, pro nějaký výsledek, pro naplnění primárních a sekundárních potřeb. Primární jsou ty základní – je to potřeba bezpečí, spánku, dýchání, potravy, sekundární jsou navazující – potřeba činnosti, tvorby, kulturní a další. Ke každé činnosti, kterou člověk vykonává, má vytvořený vztah a je nějak motivován. Projevuje se to v přístupu, jaký člověk má k úkolům a činnostem.
Motivace ve škole a v práci
Ve škole se jedná o motivaci ve vztazích učitel – žák – učivo. Pokud učitel učí žáky, kteří nemají o jeho předmět zájem, tedy je jejich motivace téměř nulová, stává se pro učitele i žáky velkým problémem něco se naučit. Učitel musí vyvinout obrovské úsilí, aby je namotivoval, ale někdy ani to nestačí, pokud žáci tento předmět odmítají. Negativní dopad to má jak na pedagogy, tak i na žáky. Ani jednu skupinu to nebaví a obě musí vyvinou velké úsilí, aby to „nějak přežily“. V tom nejhorším možném scénáři se může stát i to, že žáci na předmět zanevřou, odmítnou ho a budou se mu celý život vyhýbat, a přitom by stačilo tak málo. Motivovat sám sebe, že to dokážu a dostat se k někomu, kdo mi ukáže cestu. Třeba mi tento předmět vysvětlí někdo jiný a jinak a třeba jeho postoj, zanícení bude tou správnou motivací a z neoblíbeného, či dokonce nenáviděného předmětu se stane něco, co stojí aspoň za prozkoumání. Jak říká jeden moudrý citát: Když je žák připraven, učitel se vždycky najde.
A není to záležitostí jen školy, ale i pracovního procesu. Náš život je souborem mnoha činností, ve kterém velmi významné místo hraje práce. Motivace může být pozitivní nebo negativní, může směrovat k nějakému objektu nebo se od něho odtahovat. V souvislosti s prací je nasnadě, jak to vlastně je. Pokud budeme přistupovat k práci s pozitivní motivací, budeme chtít něco dokázat, něco naplnit nebo uskutečnit, tak výsledky i naše vlastní uspokojení bude vysoké. A to je cílem. Nevidět v práci jen nutnou povinnost, vedoucí k zajištění života, ale vnímat ji jako možnost seberealizace, růstu i pomoci společnosti. Všechno souvisí se vším, proto k pocitu z dobře vykonané práce patří i kvalitní motivace. Pokud je člověk k výkonu nedostatečně motivován, je výsledek neuspokojivý. Pokud se mu dostane pozitivní motivace jsou jeho výsledky mnohem lepší. Vnitřními faktory motivace korespondují s přirozenými lidskými potřebami. Je to samostatnost (potřeba lidí řídit svou činnost i nést odpovědnost), možnost rozvíjet své schopnosti (posilovat sebevědomí), možnost vidět výsledky a trvale je zvyšovat. Dalším vnitřním motivem je vykonávat práci, která má společenský význam. Vnějšími faktory motivace jsou odměna, pochvala, uznání, získání nových dovedností, pracovní postup a další.
Znalost motivů umožňuje pochopit jednání člověka. Proto se při pracovních pohovorech na tuto otázku personalisté zaměřují. Chtějí vědět, čím člověka získat, co mu poskytnout, co potřebuje. Jak ho pozitivně motivovat. Proměnit tak jeho motivy a jejich naplnění v dobrý pracovní výsledek, který pak v konečné fázi prospěje nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavateli.
