Vilfredo Pareto, italský ekonom, formuloval už v devatenáctém století pravidlo, které je známé jako pravidlo 80/20. Toto pravidlo říká, že 80 % důsledků pramení z 20 % příčin. Například 80 % zisku pochází jen z 20 % produktů. Pareto tento princip objevil náhodou, když na zahradě sklidil 80 % hrachu jen z 20 % nejlepších lusků. Následně vypozoroval, že 80 % pozemků v celé Itálii vlastní jen 20% obyvatel. Tento princip aplikoval na mnoha oblastech ekonomiky, kvality výroby i životní každodennosti.
Paretovo pravidlo se často potvrzuje v podnikání: 80 % tržeb pochází od 20 % nejlepších klientů. Podle Pareta je proto v zájmu každého člověka odhalit právě onu malou oblast příčin, které natolik významně ovlivňují výsledek.
Pravidlo přináší i tyto provokativní otázky: „Co by se stalo, kdybychom přestali 80 % veškerého svého času věnovat aktivitám, které nám ve skutečnosti přinášejí jen 20 % veškerého úspěchu? Co kdybychom tento zbytečně vynaložený čas a energii investovali do těch 20 % aktivit, které nám naopak přinášejí 80 % veškerého zisku? Jak moc by se náš zisk znásobil?”
Paretovo pravidlo je pravděpodobně nejčitelnější v oblasti podnikání, výroby a efektivity, kdy 20 % akcí přináší 80 % výsledků. Sami se o něm však můžete přesvědčit například prostým podíváním se na adresář kontaktů ve svém telefonu či přátelství uzavřená na sociálních sítích. S kolika procenty lidí jste v nejčastějším kontaktu? S kolika kontakty trávíte většinu času v online konverzacích? Patrně to bude třetina nebo i méně.
Paretovo pravidlo můžeme vztáhnout téměř ke každé oblasti života.
- V rámci učení se můžeme za 20 % času naučit 80 % informací.
- 20 % našeho úsilí přináší 80 % výsledků.
- V oblasti běžných výdajů neustále utrácíme za stejné věci. 80 % peněz investujeme do 20 % věcí.
- K tomu, abychom se domluvili cizím jazykem, potřebujeme jen 20 % slov.
- V rámci učení se nových dovedností přináší 20 % kvalitního tréninku 80 % výsledků. Atd.
V praxi nachází své využití zejména v manažerských dovednostech, logistice, marketingu.
Osobně si myslím, že největší přínos tohoto pravidla je ten, že lidskou činnost převádí na čísla, která se dají snadno porovnávat. Pokud si projdeme své dny a podíváme se na vykonávané činnosti, můžeme pak snadněji uvidět, kolik času jsme do čeho investovali a s jakým výsledkem. Z tohoto srovnání již pak snadno rozpoznáme, které činnosti nás nejvíce vedou k výsledkům, spokojenosti, naplnění. Pokud následně děláme více toho, „co funguje“, získáváme i více výsledků.
V rámci pracovního i osobního života se můžeme u každé činnosti, kterou trávíme své běžné dny, zamýšlet. Je to dobře strávený čas? Pomáhám někomu? Je to časově a finančně efektivní? Má to dlouhodobý smysl? Tvoří to hodnotu?
Paretovo pravidlo vnímám jako úžasný nástroj, který napomáhá větší efektivitě a spokojenosti a jeho využití je opravdu velmi široké. Zdá se, jako by to byla spíše otázka nápadu a kreativity. Přestože pravidlo 80/20 znám velmi dlouho, teprve nedávno jsem poprvé četla (v magazínu FirstClass) o jeho aplikaci na osobní cíle. Toto spojení mě velmi zaujalo a myslím si, že je užitečné pro každého, kdo se v životě snaží naplňovat své cíle.
Stanovování cílů v našem životě
My, kteří si životní cíle klademe, jich máme možná mnoho. Pro jejich dosažení si vedle omezeného času musíme uvědomit i způsob, kterým si své sny můžeme plnit. Dle myšlenek Warrena Buffetta (světově uznávaného investora), nejsme uzpůsobeni řešit více cílů souběžně. Jsme schopni řešit jeden po druhém. Hlavním klíčem je tedy prioritizace cílů.
Buffett doporučuje sepsat si svých 25 cílů, následně je seřadit a zakroužkovat TOP 5.
Podstatné je zaměřovat se pouze na prvních pět cílů, těm, které jsme nezakroužkovali, se budeme vyhýbat. Žádný z těchto podřadných snů nesmí rozptylovat naši pozornost, dokud nedokončíme celou TOP 5. Je tedy podstatné naučit se říkat „NE“ všem dalším lákavým cílům, snům a příležitostem.
Proč si vymezit mentální kapacitu na max 5 cílů? Dle Buffeta je naše mysl pod obrovským tlakem mnoha podnětů. Čím větším máme výběr, tím těžší je se rozhodnout. Naše mysl se neumí rozdělit do více stran, je ale schopna se neomezeně zdokonalovat v jednom směru, případně v několika současně (dle Buffeta až 5 oblastí), za předpokladu, že se tyto oblasti časově nebo kapacitně nekříží či nejlépe jedna druhou doplňují.
Neschopnost zúžit počet cílů (směrů zaměření) je primární důvod, proč většina lidí nikdy nedosáhne významně vyšší kompetence, kterou potřebuje k naplnění kteréhokoliv ze svých snů. „Není to tím, že by si lidé nedokázali splnit něco. Oni si toho přejí splnit příliš mnoho najednou.“ Čím víc děláme všechno, tím spíše nevynikneme v ničem.
Zaměřit se prozatím na jeden cíl a jít za ním bez možnosti jiné volby, dokud ho nedosáhneme.
Budete-li následovat pouhých pět svých nejdůležitějších snů, budete nejen úspěšní, ale i šťastní. Všechny ostatní sny totiž mají na váš život mnohem menší dopad, než si myslíme. Ve shodě s Paretem tvrdí, že raději než doplňovat na seznam další sny, snažme se ty podružné vyškrtnout z hlavy a investovat maximum svého času a energie do oněch 20 % naší spokojenosti a naplněnosti.
Čím méně cílů máme, tím spíše je můžeme dokončit. Čas a pozornost jsou dva omezené zdroje. Vždy bude existovat mnoho jiných příležitostí, čemu je věnovat. Nikdy se nesmíme snažit obětovat je všemu k čemu nás svádí okolí, protože ne všechno je pro nás správné. Vyberme si to, na čem nám opravdu záleží. A začněme snem číslo jedna. Pokud dostatečně ignorujeme všechno, co nás při soustředění zdržuje či rozptyluje, budeme odměněni uskutečněním toho, co je pro nás nejdůležitější.
