O všeobecných podmínkách provozování živnosti, žádosti o vydání živnostenského oprávnění, počátečním kapitálu a podnikatelském plánu jste si mohli přečíst v prvním díle článku o podnikání. V následujícím díle si přiblížíme jednotlivé formy podnikání (obchodní firma, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo).
Chci založit vlastní firmu
Mít nápad nestačí. Je třeba vědět, jak jej realizovat, a která forma podnikání bude nejvhodnější. Doporučeným východiskem je vytvoření podnikatelského plánu a správná volba formy podnikání. Kromě podnikatele – fyzické osoby lze podnikat i jako právnická osoba, kdy lze volit z několika typů obchodních společností. S prvním nápadem na otevření vlastní živnosti nebo podniku bývá často spojeno přesvědčení budoucího podnikatele o jedinečnosti a výlučnosti daného projektu. To může být mnohdy pravda, přesto však pamatujte, že k úspěšnému podnikání to zdaleka nestačí. Podnikání je riziko. Pokud svůj podnikatelský záměr předem dostatečně nepromyslíte, můžete si způsobit zbytečné a velice nepříjemné komplikace. Ideální je, když si předem sestavíte podrobný podnikatelský plán. Přijetím statutu podnikatele na sebe přebíráte odpovědnosti, které běžný občan – zaměstnanec, vnímá jen minimálně. Například zdravotní a sociální pojištění odvádí za zaměstnance ze zákona jejich zaměstnavatel. Podnikatel tyto odpovědnosti přenáší na sebe. Zahájením podnikání tak pro podnikatele začíná jeho pravidelná komunikace se zdravotní pojišťovnou a Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Úplně prvním krokem je ohlášení živnosti pojišťovně i ČSSZ. Přinejmenším jednou za rok pak podnikatele čeká komunikace s daňovou správou v podobě podávání přiznání k různým typům daní, které je povinen odvádět.
Hodláte svou živnost provozovat v samostatné provozovně? Pokud ano, je třeba vědět, jaké aktuální požadavky musí provozovna splňovat z hlediska hygieny, stavebních úprav, požárního zabezpečení a podobně. V provozovně budete téměř určitě řešit povinnosti podnikatele při placení rozhlasových a televizních poplatků
Obchodní společnosti a družstva vznikají ve dvou etapách. V první etapě dochází k založení společnosti a v druhé etapě dochází k jejímu vzniku jako právnické osoby, a to ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku. Samotné založení společnosti neznamená její právní existenci. V období mezi svým založením a vznikem obchodní společnost nemá právní subjektivitu (nemůže nabývat práva a povinnosti, a to ani vlastním jednáním, ani jednáním jiných osob) a neexistují ani její orgány.
Společníci společnosti jsou jenom v postavení zakladatelů, ne společníků. V případě, že někdo (zakladatelé nebo jakékoli jiné osoby) jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán (např. jednání o uzavření pracovní smlouvy mezi zakladateli společnosti a zaměstnanci ohledně vykonávání práce pro společnost, uzavření nájemní smlouvy k pronájmu prostorů, kde bude společnost vykonávat svoji činnost, apod.). V případě, že společníci nebo příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do 3 měsíců od vzniku společnosti, platí, že společnost byla zavázaná z těchto jednání od počátku. V opačném případě zůstanou z těchto jednání zavázány osoby, které jménem společnosti před jejím vznikem jednaly. Založení a vznik obchodních společností a družstev je v zásadě složitý proces na sebe navazujících právních a souvisejících úkonů
Pokud chcete založit společnost za účelem podnikání, můžete si založit společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.
Pokud si chcete založit společnost za jiným účelem než podnikání, je vhodnou právní formou např. ústav.
Společnost s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) se zakládá podepsáním společenské smlouvy, jestliže je založena dvěma nebo více zakladateli. Zakladateli s.r.o. mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické, a to jak osoby české nebo zahraniční.
Společnost s ručením omezeným lze založit i jediným zakladatelem, který sepisuje zakladatelskou listinu. Jediným zakladatelem může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Minimální výše vkladu je 1,- Kč.
Je nutné sepsat zakladatelskou listinu o založení společnosti, splatit základní kapitál, vyřídit veškerá živnostenská oprávnění a podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku.
Chci založit akciovou společnost
Oproti úpravě platné do 31. 12. 2013 lze nově založit akciovou společnost již jen jednorázově, protože se upouští od založení na základě veřejné nabídky akcií. Tomu odpovídá minimální výše základního kapitálu, která zůstává nezměněna (2 000 000,- Kč). Nově je možné vyjádřit základní kapitál v eurech, pokud společnost bude vést účetnictví v eurech. Další změna se týká rezervního fondu, který již není povinný.
K založení akciové společnosti postačí přijetí stanov, přičemž dříve bylo nutné přijmout i zakladatelskou smlouvu nebo listinu. Nadále platí, že ke vzniku společnosti dochází až jejím zápisem do obchodního rejstříku. Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nabízí akciovým společnostem možnost, aby po svém vzniku vypustily ze svých stanov údaje týkající se založení společnosti a jejich stanovy se tak staly přehlednějšími.
Nadále platí, že základní kapitál je rozvržený na určitý počet akcií. ZOK výslovně upravuje nesplacené a nevydané akcie a možnost jejich převodu. Současně zůstává zachována možnost vydání zatímního listu, určí-li tak stanovy.
ZOK stanoví základní princip akciové společnosti, podle kterého musí společnost zacházet za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. K právním jednáním, jejichž účelem by bylo nedůvodné zvýhodnění jakéhokoliv akcionáře na úkor společnosti nebo jiných společností, se nebude přihlížet.
Akcie budou mít nadále formu akcií na jméno a akcií na majitele. Akcie na majitele ale již od 30. 6. 2013 mohou existovat jen jako zaknihovaný nebo tzv. imobilizovaný cenný papír.
Kromě již dnes známých kmenových akcií a prioritních akcií se budou moci vydávat další druhy akcií. Tyto další druhy akcií mohou obsahovat zvláštní práva jako například jinak upravený podíl na zisku nebo likvidačním zůstatku nebo rozdílnou váhu hlasů na valné hromadě.
ZOK nově zavádí tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. Jejich účetní hodnota se zjistí tak, že se výše základního kapitálu vydělí počtem kusových akcií. Každá kusová akcie má tedy vždy stejnou účetní hodnotu jako ostatní kusové akcie stejné společnosti. Výhodou těchto akcií je to, že se jejich hodnota na akcii neuvádí a nemusí být tedy vyměňovány při zvyšování nebo snižování základního kapitálu společnosti. Společnost může vydat buď jen kusové akcie, nebo jen akcie se jmenovitou hodnotou. Na kusových akciích musí být uvedeno, že jde o kusové akcie.
Musíte se s ostatními zakladateli dohodnout, že v určitém poměru upíšete akcie na celý základní kapitál. Společnost založíte přijetím stanov, zvolíte orgány společnosti a popřípadě učiníte i další potřebná rozhodnutí. Dále je nutné podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku
Chci založit družstvo
Na rozdíl od obchodních společností se k založení družstva nevyžaduje sepsání společenské smlouvy. Družstvo se zakládá konáním ustavující schůze, která:
- určí zapisovaný základní kapitál družstva, schválí stanovy, zvolí orgány družstva (představenstvo a kontrolní komisi).
Před konáním ustavující schůze družstva je potřeba, aby se nejméně 3 osoby dohodly na založení družstva. Přípravná fáze založení družstva není zákonem nijak upravena. Obvykle se pro založení družstva vytvoří přípravný výbor (nebo jinak označená skupina aktivistů), který má na starosti organizaci přípravných prací, jako je:
- vytvoření přihlášky do družstva, na základě které se můžou zájemci o členství v družstvu ve stanovené lhůtě do družstva přihlásit
- vytvoření konceptu stanov družstva,
- určení svolavatele ustavující schůze družstva a určení potenciálních členů orgánů družstva a zajištění jejich předběžného souhlasu s volbou do funkcí.
Je nutné, abyste se s minimálně dalšími 2 osobami dohodli na založení družstva, vytvořili přípravný výbor, který bude mít na starosti organizaci přípravných prací jako je vytvoření přihlášky do družstva, na základě které se můžou zájemci o členství v družstvu ve stanovené lhůtě do družstva přihlásit, vytvoření konceptu stanov družstva, určení svolavatele ustavující schůze družstva a určení potenciálních členů orgánů družstva a zajištění jejich předběžného souhlasu s volbou do funkcí.
Chci založit spolek
Pokud se nám v našem okolí něco nelíbí nebo chceme něco důležitého prosadit, potřebujeme silné spojence, v podobě vlivných známých či dobrého a tím drahého právníka. Existuje však i další cesta. Můžeme se pro prosazování našich zájmů spojit s dalšími občany, kteří mají stejné názory či zájmy. Výsledkem tohoto spojení může být vznik spolku.
Občanský zákoník nabízí dva základní způsoby, a to:
- shodou zakladatelů na obsahu stanov,
- usnesením ustavující schůze.
Pro oba způsoby platí, v souladu s římskoprávní zásadou „tres faciunt collegium“ („tři tvoří spolek“), že spolek musí být založen nejméně třemi osobami. Nejprve je nutno shodnout se na obsahu stanov.
Ustanovující schůzi je třeba svolat nejméně 30 dní před jejím konáním, v pozvánce je nutno uvést místo, čas a pořad zasedání. Z ustanovující schůze je potřeba do 30 dnů pořídit zápis. Na osoby zapsané v listině přítomných se hledí, jako by podaly řádnou přihlášku do spolku. Kdo hlasoval proti přijetí stanov, může od přihlášky odstoupit. O tom musí být učiněn záznam v listině přítomných opatřený podpisy odstupujícího a toho, kdo záznam učinil.
Mohlo by Vás zajímat:
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Ipodnikatel.cz
