Praktická výuka u zaměstnavatele

14. září 2020
Aktuality
Autor článku: Věra Stojarová
Praktická výuka u zaměstnavatele

Žáci středních škol, kteří se připravují na profesní dráhu, ať už je jejich vzdělání zakončené výučním listem, nebo maturitou, by měli už během studia získat praktickou zkušenost s reálným pracovním prostředím – na tom se shodnou zástupci škol i zaměstnavatelů.

Kombinace vhodné organizace vzdělávání a úzká spolupráce s klíčovými zaměstnavateli, to jsou hlavní ingredience školního receptu na kvalitní a pokud možno dlouhodobou odbornou výuku žáků na pracovištích. U mnoha škol se potvrdil význam dvou nástrojů ke sledování odborného růstu žáků. Prvním je Deník odborného výcviku, v němž si žák zaznamenává, co který den dělal, a koncem každého týdne proběhne neformální zhodnocení s instruktorem či učitelem, jak se mu v práci dařilo a co se naučil. Druhým nástrojem je portfolio odborných kompetencí. Ty vycházejí ze školního vzdělávacího programu, žák i učitel svými podpisy stvrzují, že dané znalosti a vědomosti žák zvládl a dovede je používat. Součástí portfolia jsou i pracovní listy, které žák zpracovává. Zajímavým motivačním prvkem je jednotný model odměny za produktivní práci žáků, kterou má škola se zaměstnavateli smluvně nastavenou a jež se odvíjí od žákova prospěchu.

Páteří spolupráce v technických oborech bývá u větších zavedených firem, které berou žáky stabilně a mají silnou firemní kulturu. V menších podnicích a u živnostníků je naproti tomu výhodou větší pestrost a variabilita činností, ke kterým se žák dostane. V gastrooborech plní roli páteřních partnerů větší hotely, kde se žáci zpravidla zaměří na jednu z profesí kuchař-číšník, druhou si doplní ve škole.V reálném pracovním prostředí často zažijí úspěch a ocenění i manuálně zruční žáci, kterým se ve škole nedařilo.“ Schopnější žáci absolvují ve firmách větší podíl odborného výcviku. K zajištění kontinuity a dohledu školy nad odbornými dovednostmi žáků může sloužit jeden den v týdnu, který povinně tráví ve školních dílnách.

Kvalitě praktické výuky na pracovištích prospívá dobré plánování, konkretizace obsahu, dostatečná délka i zajištění zpětné vazby a práce s ní

V portfoliu žáka jsou shromážděny veškeré dokumenty související s praxí. Žák si do něj ukládá například motivační dopisy, životopisy ve formátu Europass a pracovní deník, ve kterém popisuje pracovní činnosti, hodnotící dotazníky od zaměstnavatele a své hodnocení praxe. Ve třetím ročníku jsou motivační dopis a životopis vypracovávány v anglickém jazyce, což žáky může připravit na zahraniční stáže. Přestože je průběh praxe průběžně monitorován školním koordinátorem odborných praxí včetně pravidelných schůzek se zástupci zaměstnavatele, důležitým nástrojem je i dotazník zpětné vazby. Tato data jsou cennými údaji pro úpravu organizace praxí, pro úpravy ve školních vzdělávacích programech, ale i pro další práci se zaměstnavateli.

I přes nesporný efekt kvalitních dlouhodobých praxí pro odborný růst žáků mívají některé školy obavy z několikatýdenního výpadku teoretické výuky, zejména s ohledem na přípravu žáků k maturitním zkouškám. Moderní technologie, vhodná motivace žáků i podpůrný pedagogický servis tyto obavy mohou významně snížit. Nepřítomnost ve škole však automaticky neznamená dlouhodobou absenci teoretické výuky – pedagogové všeobecně vzdělávacích předmětů připravují studijní materiály v elektronické podobě ve školním prostředí moodle, součástí je i sada otázek k ověření znalostí. Navíc jsou učitelé k dispozici také online na skypu, e-mailu či na sociálních sítích. Zkušenosti úspěšných škol ukazují, že kvalitě praktické výuky na pracovištích prospívá dobré plánování v součinnosti s jednotlivými zaměstnavateli, konkretizace obsahu, dostatečná délka i zajištění zpětné vazby a práce s ní.