Velmi zajímavý článek o tom, že vzdělávání pro všechny dospělé bez rozdílu je na cestě stát se realitou. Prostředkem k tomu se mají stát Evropskou komisí doporučované individuální vzdělávací účty. První kroky k rozšíření dostupnosti státem hrazeného vzdělávání přinese už Národní plán obnovy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje společně s partnery nástroj, který má potenciál zpřístupnit vzdělávání pro všechny dospělé v produktivním věku. Možnost účastnit se státem hrazeného vzdělávání byla do této doby rezervována lidem registrovaným na úřadu práce, kteří se rozhodli absolvovat rekvalifikační kurz se záměrem dosáhnout na vhodné pracovní místo. V rychle se měnícím světě je získávání a rozvíjení dovedností nezbytnost pro každého dospělého člověka. Zejména schopnost adaptace na měnící se podmínky na trhu práce bude v následujícím desetiletí stěžejním faktorem úspěchu. Hlavní výzvou Ministerstva práce a sociálních věcí je proto výrazně podpořit celoživotní učení, rozvinout systémové prostředí v oblasti dalšího vzdělávání a v souladu s cíli Evropské agendy dovedností zvýšit účast lidí v dalším vzdělávání. Dostat dospělé do vzdělávání je cílem jak Národního plánu obnovy, tak tzv. individuálních vzdělávacích účtů.
Jak fungují individuální vzdělávací účty?
Individuální vzdělávací účet je obvykle vázán na dospělou osobu a obsahuje finance, které tato osoba může použít na vzdělávání, případně na poradenské služby či validaci předchozího učení. Z praxe jiných zemí to například znamená, že každý člověk v produktivním věku má svůj vlastní vzdělávací účet, na nějž mu každoročně přichází příspěvek. Ten lze využít rovnou na vzdělávací či související aktivitu z nabídky, nebo je možné příspěvky podle potřeby kumulovat do dalších let a ušetřit si na finančně náročnější vzdělávací aktivitu.
Francie: příspěvek 500 € za rok
Jako inspirace často slouží Francie, kde individuální vzdělávací účty fungují od roku 2015. Na přístup k celoživotnímu učení mají právo všichni, nezávisle na tom, jaký mají status ve vztahu k trhu práce. Prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů si Francouzi každoročně přijdou na 500 € a v případě méně kvalifikovaných lidí či lidí se zdravotním znevýhodněním na 800 €. Z příspěvku, který je určen na další profesní vzdělávání, si platí nejčastěji vzdělávání v oblasti dopravy (např. získání řidičského průkazu) či jazykové a ICT kurzy. Ty si vybírají z nabídky kurzů, které musí splňovat určité podmínky, např. vést k získání profesní kvalifikace.
Rok na vytvoření koncepce
Impulz k zavedení individuálních vzdělávacích účtů v zemích EU, včetně Česka, dala Evropská komise ve svém návrhu doporučení o individuálních vzdělávacích účtech z prosince 2021. Komise chce jeho prostřednictvím „podpořit reformy členských států s cílem umožnit dospělým zapojit se do odborné přípravy, aby se zvýšila míra účasti a snížily se nedostatky v dovednostech“. Jakmile bude doporučení přijato, budou mít členské státy Evropské unie 12 měsíců na vytvoření plánu pro zavedení svých individuálních vzdělávacích účtů.
„Pro české prostředí z návrhu doporučení vyplývá úkol usnadnit prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů dospělým lidem v produktivním věku přístup k odbornému vzdělávání, a to bez ohledu na jejich postavení na trhu práce či v zaměstnání. Souvisejícím úkolem je rovněž tyto jednotlivce ke vzdělávání motivovat,“ zdůrazňuje Jan Brůha z Národního pedagogického institutu.
Na národní úrovni je tak potřeba vytvořit systém, v němž budou individuální vzdělávací účty fungovat. Jeho hlavními prvky by podle návrhu doporučení měly být:
- kariérové poradenství;
- rejstřík vzdělávacích možností a souvisejících služeb hrazených z individuálních vzdělávacích účtů;
- digitální portál podporující individuální vzdělávací účty;
- placené studijní volno.
Nezbytností je přizvání sociálních partnerů a dalších zainteresovaných stran k vytváření koncepce a nastavení fungování individuálních vzdělávacích účtů.
O prvních krocích, Národním plánu obnovy, diskuzi k individuálním vzdělávacím účtům si můžete přečíst na webu Národního pedagogického institutu České republiky.
Zdroj: NPI ČR, www.npi.cz
