Ve školních roce 2020/2021 a 2021/2022 proběhla v rámci projektu „Implementace Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje II“, externí šetření profesní orientace žáků posledních ročníků základních a středních škol. Právě odpovědi žáků na jednotlivé otázky, mohou být zajímavými podněty do kariérového poradenství.
Do šetření ve školním roce 2021/2022 se zapojilo 2 045 žáků/žákyň ze 45 SŠ a 3 984 žáků/žákyň 8. a 9. tříd z 84 ZŠ.
Důvod výběru střední školy a oboru
Z grafu šetření ze 45 SŠ/2 045 odpovědí je patrné, že do výběru nejvíce vstupuje Zájem o vyučovaný obor.
Pro srovnání i v rámci šetření posledních ročníků základních škol se objevily Moje zájmy a koníčky jeho nejčastěji uváděný vliv vstupující do volby budoucí školy (84 ZŠ/3 984 odpovědí).
V článku se zaměříme na první zmiňovaný vliv – zájmy a koníčky. Pro výběr školy, oboru jsou klíčová a měla by jim být věnována náležitá pozornost. Žáci někdy zaměňují zájem s tím, že se jim dané povolání líbí, připadá jim atraktivní, ale neodpovídá jejich zájmům.
Výběr povolání je ovlivněn i dalšími motivy jako je například finančním ohodnocením daného povolání nebo prestiž ve společnosti. Může se pak stát, že žák není na daném oboru spokojený.
Inspirace pro základní školy:
Pro mapování zájmů žáků, můžeme využít například formu jednoduchých otázek:
- Co rád/a děláš ve volném čase?
- Jaké aktivity děláš během týdne a vyloženě se na ně těšíš?
- Kdybys měl/a týdně 20 hodin navíc čemu bys je chtěl/a věnovat?
- Co si myslí tvoji známí, že ti jde?
Neměli bychom zůstat jen u těchto otázek, ale měli bychom žáky vést k tomu, aby si uvědomili, co je na daných aktivitách baví, jelikož motivy toho, proč někdo například kreslí, jsou odlišné. Někdo kreslí, jelikož se chce odreagovat, ale někdo vnímá kreslení jako prostor pro navrhování nových věcí. Můžeme využít následující otázky:
- Co tě na dané aktivitě baví?
- Proč se dané aktivitě věnuješ?
- Co ti přináší do života?
Zájmy je možné mapovat ve školním prostředí nebo v osobním volnu, každý žák má většinou nějakou aktivitu (hra na hudební nástroj, skaut, cvičení, jízda na kol, aj.), které se věnuje dlouhodobě. Pedagog se nemusí omezovat jen na téma zájmů nebo koníčků, ale může pracovat na odhalení jejich silných a slabých stránek nebo hodnot žáků.
Vhodným krokem je návštěva veletrhů v kraji/městě, technické jarmarky, burzy škol nebo návštěva dnů otevřených dveří dané školy. Zde si žáci mohou porovnat, zda jejich volba odpovídá jejich zájmům, silným stránkám a preferencím. V případě, že není prostor tyto akce navštívit v rámci školy, je důležité na ně upozornit rodiče.
Další techniky pro identifikaci zájmů můžeme využít různé diagnostické metody, např. portál Zkola lze využít zdarma a bez registrace Dotazník profesních zájmů. Instituce, kde je možné hledat podporu ohledně různých diagnostických nástrojů např.: Informační a poradenská střediska Úřadu práce ČR (IPS) nebo Krajská pedagogicko-psychologická poradna.
Pokud žák zná svoje zájmy je pro něj daleko snadnější porovnat zájmy s oborem a vyhodnotit, zda na dané škole může být spokojený.
Inspirace pro střední školy:
V šetření nejvíce žáků odpovědělo, že pro volbu oboru měl největší vliv Zájem o vyučovaný obor, jako vhodné se jeví v prvním ročníku zmapovat u žáků jejich očekávání formou dotazníku nebo rozhovoru. Ideální prostor je například na adaptačním kurzu nebo v prvních hodinách předmětu, kde je možné následně pracovat s odpověďmi žáků.
Možná podoba otázek:
- Jaký byl tvůj důvod výběru tohoto oboru?
- Jak daný obor souvisí s tím, jaké máš zájmy a koníčky?
- Jakou máš představu o průběhu studia?
- Co očekáváš, že ti studium přinese?
- Co potřebuješ pro hladký průběh studia?
- Jak tvoji volbu vnímá nejbližší okolí?
Otázky klademe žákům vždy na začátku ročníku, ve vyšším ročníku pak vyhodnocujeme naplňování představ žáka. Důležité je, ale s výstupy pracovat.
Škola tím získá možnost ,,podchycení“ žáků, kteří mohou být ohroženi předčasným odchodem, jelikož jim může nabídnout studium jiného oboru, které více odpovídá zájmům žáka. Zapojení žáků posledních ročníků při dnech otevřených dveří ve škole, umožní „prakticky zažít obor“, kdy odpovídají na otázky a současně jim dává prostor pro porovnání jejich představ s realitou.
Mapováním silných stránek, zájmů žáka a zejména důvodu ,,Proč“ danou aktivitu rád realizuje. Podporuje žáky pro budoucí vstup na trh práce, sebejistota a prezentace toho, kdo jsem (znám svoje zájmy, silné stránky) a vím, co nabízím.
