V průběhu minulého roku se i do našich měst dostala iniciativa Fridays For Future (Pátky pro budoucnost), kterou odstartovala švédská studentka Greta Thunberg. Páteční stávky studentů, které však mobilizovaly i řadu dalších lidí, od rodičů až k seniorům, mají za cíl upozornit na výzkumy poukazující na kritické dopady lidské činnosti na planetu Zemi a přimět politiky k uznání závažnosti situace a k realizaci akcí, jež tyto negativní dopady (alespoň) zmírní.
I když jsou stávky veřejností přijímány rozporuplně, nelze jim upřít úspěch v tom, jak téma naší environmentální (ne)zodpovědnosti vnáší do veřejného prostoru. Mladí lidé účastí na klimatickém hnutí usilují o zastavení degradace životního prostředí, mimo to ale také otevírají nové příležitosti pro svůj osobní život.
Konstruktivní vyjadřování občanských postojů a osobní angažovanost v zásadních otázkách, porozumění odborným textům často v anglickém jazyce, srozumitelná argumentace ať už v rodině, škole nebo ve veřejném prostoru, spolupráce i zvládání konfliktů či zátěžových situací, orientace v problematice životního prostředí, to jsou jen některé z kompetencí, které svou účastí na stávkách rozvíjejí. Zapojení do klimatického hnutí tak v mnohém podporují právě ty kompetence, o které usilují Rámcové vzdělávací programy, a jež jsou významné pro budoucí uplatnění mladých lidí na trhu práce. V neposlední řadě někteří pracovníci s dětmi a mládeží popisují pozitivní dopady na psychické zdraví mladých lidí, kteří se do klimatického hnutí zapojují.
Dopady stávek za klima tak mohou dalece přesáhnout původně zamýšlený cíl. Mohou podpořit nastupující generaci v lepším uvědomění svých hodnot a potřeb, které bude schopna sebevědomě komunikovat v rodině, ve škole či v zaměstnání. I veřejnost se díky této iniciativě může učit přijímat další hlas do diskuze a s respektem k pluralitě hledat společná řešení. Zážitek smysluplnosti může ovlivnit i budoucí volbu činností či povolání, do kterých se mladí lidé budou chtít zapojovat, a zpětně tak působit na podobu nejen našich domovů, ale i pracovišť.
———————————-
Nejen “pátky” však přispívají k lepšímu uplatnění mladých lidí ve společnosti. Podobnou optikou se můžeme dívat i na další aktivity, které mladí lidé realizují ve svém volném čase, např. sport, uměleckou činnost, dobrovolnictví. Realizace mimoškolních aktivit a způsob trávení volného času jsou významným zdrojem pro poznávání sebe sama a rozvoj kompetencí, které může podpořit nejen sebevědomí mladých lidí, ale i jejich odvahu potřebnou pro vstup do dalšího stupně vzdělávání či na trh práce.
Kariéroví poradci i pedagogové mají příležitost propojovat školní svět mladých lidí s jejich mimoškolní realitou a ukazovat jim přínosy jejich aktivit pro budoucí uplatnění. Letošní koronavirová krize nám mimo jiné ukázala, jak potřebná je účast každého z nás na občanském životě společnosti.
