Svůj dětský sen si splní jen každý desátý. Čím jste chtěli být vy?

13. leden 2021
Aktuality
Autor článku: Jan Sobotka
Svůj dětský sen si splní jen každý desátý. Čím jste chtěli být vy?

Kamarádi na základní škole vždy chtěli vyrůst v profesionální fotbalisty, já chtěl být voják. A jak jsi to měl ty? V říjnu tohoto roku jsme provedli rozsáhlý průzkum, v rámci kterého jsme zjišťovali, jak se profesní dráhy lidí liší od jejich předešlých studií a dětských představ. Věděli jste například, že nejčastěji vysněné povolání jsou učitelé? Nebo že pouze 9 % respondentů si svůj kariérní sen splnilo? V tomto článku se podíváme na získané poznatky.

Do průzkum provedeným společně s Education.cz a Xflow.cz se zapojilo přes 200 respondentů s následujícími demografickými údaji:

  • 59 % tvořilo věkovou skupinu 20-30 let, 31 % poté 30-40 let
  • 48 % zaměstnaných, 19 % OSVČ, 10 % na mateřské dovolené a 8 % podnikatelů, zbytek tvořili lidé v důchodu, nezaměstnaní či v domácnosti
  • 44 % respondentů absolvovalo magisterský nebo inženýrský program, 23 % získalo pouze bakalářský titul, 17 % absolvovalo střední odbornou školu s maturitou a 9 % gymnázium

Jak už bylo zmíněno v úvodu, učitelé stojí na první příčce žebříčku vysněných zaměstnání (12,9 %), následují novináři (9,6 %), právníci (7,2 %) – toto mě osobně nejvíce překvapilo, designéři (7,2 %), herci (6,7 %), veterináři (6,2 %), lékaři (5,3 %), podnikatelé (3,8 %) a další desítky jako například zpěváci či dokonce krotitelé tygrů.

Je těžké přesně určit důvod předešlých výběrů, avšak učitele, právníky, veterináře i lékaře lze zařadit do skupiny zaměstnání, ve kterém člověk někomu pomáhá, zachraňuje či zastává morální hodnoty (spravedlnost).

Následuje otázka: „Pracujete v oboru, o kterém jste snil/a ve škole?”. Pouhých 8,6 % odpovědělo ano, zatímco 62,2 % ne a 29,2 % částečně.

Proč si však lidé neplní své kariérní sny? V následující otázce vystoupily do popředí tyto odpovědi:

Jsou však dětské cíle opravdu nerealistické, jak průzkum říká? Nebo je jen motivace nižší než snaha, kterou bychom museli vynaložit? Když se podíváme na odpovědi k předešlé otázce, kde nejčastěji vysněné zaměstnání byli učitelé, novináři, právníci, designéři a další, téměř všechny jsou dosažitelné a vcelku realistické, tudíž lze předpokládat, že tyto spadají spíše do skupin Malého finančního ohodnocení (učitelé, novináři), Nedosáhl/a jsem na požadované vzdělání (právníci, veterináři, lékaři) a dalších.

Další otázka mířila na na dobu, kdy se lidé o změně povolání rozhodli.

Jak si lze povšimnout z předešlých tří otázek, přes polovinu změn profesí se odehrálo od vysoké školy do pozdějšího věku. Lidé si podle mého takto později vyzkouší svůj dlouho vysněný obor konečně v praxi a teprve tehdy pochopí, o čem práce vlastně je. Ovšem časy a podmínky se mění, lidé dospívají, tudíž změnám povolání v tomto pozdějším věku lze přiřadit mnoho dalších důvodů.

Kolem 40 % rozhodnutí o změně povolání se však stanou již v útlejším věku základní a střední školy. Když si toto spojíme s odpověďmi o nedostatku odvahy, odrazení rodiči či nedostatku informací, lze říci, ž rodiče mají opravdu velký vliv a možnosti, jak mladé talenty posunout vpřed nebo úplně obrátit jejich kariéry vzhůru nohama.

Často diskutovaná je i otázka, jak si má žák deváté třídy základní školy či žák čtvrtého ročníku střední školy vybrat správně svůj budoucí obor. Z dotazníků vyplývá, že téměř třetina studentů obor během studia mění, v 7,7 % dokonce několikrát. S touto otázkou výběru souvisí i množství respondentů, kteří absolvovali jakýkoli typ kariérního poradenství – téměř 40 % neabsolvovala vůbec žádný.

“Pro výběr kariérní cesty je třeba získat už v mladém věku co nejvíce zkušeností. Věřím, že tento proces má probíhat nejen ve škole, ale i mimo ni v rámci neformálního vzdělávání. Studenti si nemohou být jistí, že kariéra, kterou si vybrali je ta pravá, ale toto riziko špatného výběru se dá snížit, pokud budou aktivní a vyzkouší si co nejvíce aktivit z různých oborů. Ať už to bude job-shadowing, návštěva rodičů v práci, zapojení do programu jako je Soutěž & Podnikej, aktivita v rámci studentské organizace.” – Martin Vítek, zakladatel Soutěž & Podnikej komentuje tuto křižovatku života mladých lidí.

Další sekce otázek mířila na aktuální profesní pozice respondentů. Ukázalo se, že lidé ze 44 % pracují ve vystudovaném oboru a ze 46,4 % ne. Téměř polovina změnila práci v posledních dvou letech a 12 % dokonce několikrát.

Co z toho všeho tedy vyvodit? Neměli bychom chápat studium jako určité pouto k danému oboru, je to spíš jakýsi základ našeho vnímání světa. Postupem let – školou života a celoživotním vzděláváním – bychom měli postupně prohledávat ostatní profese a možnosti, které čas a naše motivace přinese. Přeci jenom včera lidstvo oralo pole a dnes řeší otázku automatizace a robotů, jež naše vysněné profese převezme.

 

Zdroj: Soutěž & Podnikej, www.soutezadpodnikej.cz