Možná teď studujete nebo dokončujete střední školu. Ale už jistě víte, že byste v budoucnu chtěli založit rodinu, mít více dětí, postarat se o staré rodiče. Je nutné vybírat vysokoškolský obor a budoucí zaměření podle specifických charakteristik? Nebo se naučit zásady time managementu, změnit úhel pohledu na svůj život, pracovat na vztahu sami k sobě ….? Jasně, že v případě studia nesnadných vysokých škol, kde se předpokládá prezenční intenzivní účast a náročné celoživotní vzdělávání, je velmi vhodné popřemýšlet o svých životních prioritách a zvážit, zda je s nimi toto studium slučitelné.
Sladění x slaďování
Slaďování práce a rodičovství je nikdy nekončící záležitost. Je to práce sama o sobě, stejně tak jako budování vztahu či výchova dětí. Život se mění, mění se podmínky (jiná je situace, když máte děti malé, když máte dítě jedno, nebo naopak více, když jste na děti sám/sama, či máte kolem sebe pomáhající okolí, když je dítě nemocné, je v náročném pubertálním období atd.) Život jako stále se měnící realita vás kolikrát může zaskočit. I z toho lze ale čerpat sílu, protože když máte pocit, že v současné chvíli vám to opravdu nejde, věřte, že bude jinak a možná i lépe. Snažte se nesrovnávat s kamarády/kamarádkami, ale brát si ode všech inspiraci, poučení. Radujte se z životních lekcí a taky k sobě buďte laskaví. Nemusíte být neustále perfektní, dovolte si dělat i chyby.
Pokud chcete řídit svůj čas, je potřeba znát své priority a hodnoty. Co je pro vás v životě zásadní? Pokud neznáme odpověď na tuto základní otázku, nemůžeme se bavit o tom, jak si jít za svými cíli, nedokážeme říci NE věcem, které nás stresují.
- Uvědomme si, co je pro nás nejdůležitější, jaké jsou naše životní cíle, priority, a těm se věnujme. Jaké životní role zastáváte a čeho chcete dosáhnout v jednotlivých oblastech svého života? Pomoci vám může využití škály 0-10. Definujte si, co je vaše 0 a co je vaše 10 (kam se chcete dostat). Kde se nacházíte? Co už se podařilo? Co by byl první krok směrem k 10?
- Naučte se efektivně plánovat. Správně si „slona rozporcujte“ tak, abyste se soustem nezalkli. Všímejte si prožitků úspěchu, odměňujte se za každý drobný pokrok. Vše, čemu se věnujeme, bychom si měli řadit podle priorit, dobré je začít vždy tou nejdůležitější činností tak, abychom nevyplýtvali energii na nepodstatných záležitostech.
- Prioritou je čas na přemýšlení. Vytvořte si konkrétní návyky, rituály, prostor pro přemýšlení, který vám umožní pravidelně reflektovat svůj život. Promyslete si dopředu, jak bude vypadat váš program, plánujte s rezervou 20%. S využitím různých papírových či elektronických pomůcek přehledně shromažďujte informace, zaznamenávejte priority, cíle, úkoly, můžete zachytit nápady, vytvořit si konkrétní body na jednání.
- Udělejte si pravidelně čas jen pro sebe, kdy můžete nerušeně vyřizovat záležitosti s vysokou prioritou. Nebo jen tak nabírat energii, sílu, nápady. Dopřejte si každý den něco, co vám udělá radost. Přemýšlejte o redukci aktivit, které si nárokují příliš mnoho času.
- Identifikujte své zloděje času.
- Naučte se delegovat. Často neumíme požádat o pomoc, neumíme zapojit více lidí a pak se divíme, když nezvládáme a padáme únavou na ústa. Jedním z důvodů, proč neumíme sdílet úkoly s někým dalším, bývá strach z odmítnutí. Mohou nás ovlivňovat věty, které jsme slýchali v dětství („To je ostuda, že to neumíš udělat sám/a..“). Delegování můžeme brát jako selhání, nebo si naopak můžeme myslet, že to uděláme nejlépe jen my sami/y. Je zajímavé vůbec si uvědomit, jak nás všechny tyto předpoklady, usazené v naší hlavě, ovlivňují v osobním či pracovním životě. Naučte se otevřeně komunikovat a vyjadřujte svoje pocity, potřeby, říkejte si o pomoc.
- Odpočívejte, relaxujte a nevyčítejte si to. V některých lidech přetrvává iluze, že by měli neustále něco produktivního dělat. Většího přísunu volného času se paradoxně bojíme, protože tím vzniká prázdnota provázená pocity méněcennosti. Když si ovšem nenajdeme každý den chvilku pro sebe, budeme se cítit jako „mučedníci“ a naši špatnou náladu odnese nejen rodina, ale především my sami.
- Dávejte si pozor na média, která pracují s konceptem ideální ženy, matky, muže, otce, superrodiče, co všechno stíhá. Tlak médií i společnosti v tomto ohledu je obrovský. Možná nejsou špatné a dobré mámy (kdo může říct, co je správné?). A možná je pravděpodobnější, že když budete spokojení rodiče, budete mít spokojené děti.
Rovnováha v životě znamená mít na zřeteli důležitost jak pracovních, tak i soukromých záležitostí. Mnohdy se domníváme, že práce má vždy přednost, zvláště jsme-li na vedoucích pozicích. Je ale naprosto legitimní si pro svoji partnerku/partnera, děti vyčlenit více času a naší energie a hlídat si rovnováhu ve všech důležitých oblastech. Time management musí zahrnovat širší obrázek, než je pouze práce, zaměstnání, kariéra.
„Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“ Albert Einstein
A ještě malé doporučení, které má ovšem velkou sílu. Všímejte si toho, co funguje a dělejte toho víc. Pokud vám něco nefunguje, dělejte to jinak. Kdo chce být spokojenější se svým řízením času, musí být připraven změnit své myšlenky, postoje a chování.
