Když budou dnešní třeťáci ze základních škol maturovat, bude se psát rok 2030. Čerství maturanti se o své budoucí kariéře budou rozhodovat nejspíš o jinak než jejich rodiče. Téměř dvě třetiny povolání v příštích letech projdou výrazným vývojem. Podle studie poradenské společnosti McKinsey se uvádí, že až 30 procent činností těchto profesí převezmou automaty nebo umělá inteligence. Tato pracovní místa sice nezmizí, ale budou vyžadovat odlišné schopnosti a dovednosti než v dnešní době. Zaměstnavatelé budou potřebovat lidi s kreativními, technologickými a dobrými rozhodovacími schopnostmi. Od absolventů škol budou požadovat především schopnost rychle se přizpůsobit měnícím se podmínkám nebo dobré kritické myšlení.
Automaty pravděpodobně převezmou část rutinní práce. Budou ale také vytvářet spoustu nových dat, na jejich základě se budou moci lidé rozhodovat. Proto budou potřebovat logické myšlení či schopnost posuzovat informace v mnohem širším kontextu. Jinými slovy, zaměstnanci budou nutně potřebovat vysokou úroveň čtenářské a matematické gramotnosti.
Podle výzkumu Evropského centra pro rozvoj praktického vzdělávání (Cedefop) budou zaměstnavatelé vyžadovat vyšší kvalifikaci. Mezi roky 2018 a 2030 bude největší poptávka po vyšších technických profesích, jako jsou například lidé, kteří řídí nebo dohlížejí na výrobu nebo stavby. Celkem jich do desíti let let budou české firmy potřebovat přes 200 tisíc a čtvrtina z nich se uplatní v nově vytvořených pracovních místech.
Druhá nejžádanější skupina profesí bude vyžadovat humanitní vzdělání. Česká republika bude v příštích desíti letech potřebovat např. právníky, ekonomy, konzultanty, pracovníky v sociálních službách, ale také pracovníky v kultuře. Více než polovina z nich obsadí úplně nová pracovní místa.
Potřebujeme, aby na nové profese byli absolventi, ale i stávající zaměstnanci připravení. Abychom dokázali zajistit kvalitní výuku, musíme mít kvalitní učitele. Těch ale je v České republice akutní nedostatek. Už dnes chybí pět tisíc učitelů a podle odhadů jich bude do pěti let chybět dokonce jedenáct tisíc. Bude tedy naše děti mít vůbec kdo učit? Mladí lidé se raději rozhodnou pro jinou profesi, učitelů do 30 let je v Česku jen 8 %. V situaci, kdy školám chybí kvalitní učitelé, zvláště pak přírodovědných a odborných předmětů, je platový růst jediným reálným benefitem, který může do škol přivést nové pedagogy.
Předmětem, který zapadá do vzdělávacích potřeb dnešní mladé generace a jejich následovníků, je matematika. Ta rozvíjí logické a invenční myšlení. Učí dívat se na problémy z různých úhlů pohledu a hledat kreativně jejich řešení. Pokud budou všichni studenti končit střední školu s dostatečnými znalostmi matematiky, snadněji dosáhnou na vyšší kvalifikaci, třeba studiem na vysoké škole.
Učitelé matematiky by podle nich měli děti více pro tento předmět nadchnout. Výuku by měli směřovat více k matematickému přemýšlení a používání matematických metod k řešení praktických problémů. Důraz by měli klást na slovní úlohy, které rozvíjejí také čtenářskou gramotnost a schopnost pochopit zadání a vybrat z textu klíčové informace pro výpočet. Dětem je třeba ukázat, že díky matematice se dá změnit svět. Všechny dnešní technologie, které běžně používají, od internetu, přes mobilní hry, sociální sítě až po umělou inteligenci, by bez matematiky neexistovaly. To dokážou pochopit i dnešní třeťáci.
Mezi zeměmi, které jsou podle OECD nejvíce ohrožené nastupující automatizací výroby, figuruje i Česko. Trh práce se v posledních letech výrazně mění, pracovní místa zanikají a nahrazují se jinými profesemi, s odlišnými požadavky na zaměstnance. Podniky potřebují kvůli nastupující digitalizaci a robotizaci více kvalifikovaných zaměstnanců, kteří jsou schopni přizpůsobit se novým požadavkům.
Podle experta na vzdělávací politiku Arnošta Veselého z Univerzity Karlovy si firmy v posledních deseti letech uvědomují, že úzce odborné dovednosti rychle zastarávají, a navíc je mohou relativně rychle naučit přímo v podniku. „Naopak požadují od absolventů dovednosti a osobnostní rysy, které se formují dlouhodobě, jako je jazyková vybavenost, samostatné myšlení, odpovědnost, schopnost komunikace, práce v týmu a podobně,“ říká.
Důležitou kompetenci pro budoucí pracovní uplatnění jsou digitální technologie. Ty už ve školách sice často jsou, ale nemá je kdo obsluhovat. Učitelé totiž v digitálních kompetencích mnohdy zaostávají za svými žáky. Na pedagogických fakultách se nic takového neučili a dalšího vzdělávání v této oblasti se trochu obávají – mají strach, že selžou a žáky stejně nedohoní.
Miroslav Dvořák ze Vzdělávacího centra Microsoft upozorňuje, že doba se rychle mění a spousta pozic mizí. “Airbnb nevlastní jedinou nemovitost, a přesto je největší ubytovací společností, Skype nemá žádnou telefonní infrastrukturu, a přesto přes něj odehrávají miliardy hovorů denně, Facebook nevytváří žádný obsah, přesto to jsou nejčtenější ‚noviny‘. Tím ubývají pozice jako pokojská, recepční, inženýr telefonních sítí, spojovatelka. Naprogramovaný robot už dnes umí postavit zeď, brzy nebudou potřeba zedníci. Tomu všemu se musí škola přizpůsobit,” říká Dvořák.
