Osobnostní test MBTI (Myers Briggs Type Indicator) se v kariérovém poradenství často používá k předpovědi, pro jakou práci se člověk pravděpodobně nejlépe hodí. Právě rozpoznání osobnostního typu je jeden z nejdůležitějších faktorů při rozhodování v kariéře. MBTI je velmi populární osobnostní test a využívá se na pracovištích, ve školách, v managementu firem a poradenských centrech. Spousta lidí vidí MBTI jako neocenitelný nástroj, který jim pomáhá porozumět vlastnímu chování a také chování druhých.
Vychází z pojetí osobnosti švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga, který popsal tři základní dvojice psychických funkcí, kdy jedna z nich má vždy tendenci převládat a druhá je pomocná, podpůrná. V 40. letech 20. století Jungovu teorii pojetí doplnily americké psycholožky Isabela Briggs Myers a její matka Katherine Cook Briggs. Katherine se začala zajímat o tuto problematiku po přečtení Jungovy knihy Psychologické typy. Přidaly ještě čtvrtou dimenzi a vytvořily jednoduchý nástroj – dotazník MBTI.
Základní východiska této teorie jsou naše preference ve vnímání, zpracování informací, rozhodování a řešení problémů. Existují čtyři základní psychické funkce (dimenze) a každá se může vyskytovat ve dvou pólech. U každého člověka má vždy jedna funkce z každého páru tendenci převažovat, druhá je spíš pomocná, podpůrná. Na základě kombinace těchto čtyř dimenzí můžeme každého člověka zařadit do jednoho ze 16 osobnostních typů:
1. vztah k okolí
Extraverze (E – extraversion) – Extroverti intenzivně vnímají okolí a jsou zaměřeni na kontakt s lidmi a realitou, rádi mluví a vyjadřují své pocity. Jsou společenští a mají mnoho přátel a preferují přímou komunikaci.
Introverze (I – introversion) – Introverti se dokážou soustředit na maličkosti a hlavně na myšlenky a pocity. Nevyhledávají tolik kontakt s okolím, který jim někdy může být i nepříjemný. Raději poslouchají, než aby se zapojili do konverzace. Raději dříve promyslí, co řeknou, než aby ze sebe chrlili nesourodé informace. Mohou upřednostňovat samotu pro odpočinek. Ve společnosti spíše energii vydávají, než přijímají. Pracují rádi o samotě.
2. způsob vnímání
Smyslový typ (S – sensing) – Smysly upřednostňují fakta a současnou situaci. Lidé s touto charakteristikou jsou více spřaženi se skutečností, raději věci používají, než aby se zabývali tím, proč a jak fungují. Tito lidé jsou zaměření na čísla, fakta a přítomnost. Raději věci dělají, než o nich přemýšlí a spoléhají se na zkušenost. Jsou praktičtí a požadují přesné instrukce.
Intuitivní typ (N – intuition) – Intuice upřednostňuje myšlenky, teorie a fantazii. Tyto osobnosti rády dělají věci pokaždé jinak, zkoumají, co se proč a jak děje, a jak by se to dalo dělat lépe. Spíše než praxe a to, co je, je přitahuje budoucnost a různé abstraktní teorie. Jsou to vizionáři zaměření na ideje, možnosti a budoucnost. Řídí se intuicí a hledají příčiny a vztahy. Rádi řeší nové úkoly a nesnáší rutinu.
3. způsob rozhodování
Myšlení (T – thinking) – Tito lidé lépe pracují s daty a čísly než s pocity a lidmi, bývají neústupní a neohleduplní. Myšlení vede k lepšímu řešením problémů a zakládá se na číslech, faktech a logice. Tito lidé bývají chladní a neprojevují emoce. Nevadí jim konflikty.
Cítění (F – feeling) – Citově založení lidé dávají přednost dohodám, často jsou empatičtí a rádi dělají ostatním radost. Zajímají se o druhé a rozhodují se na základě pocitů a emocí. Jsou citliví vůči vztahům a atmosféře. Vyhýbají se konfliktům.
4. způsob jednání
Usuzování (J – judging) – Lidé s dominantním usuzováním inklinují k postupným řešením a snaží se rychle věci dokončit. Rádi si před výletem naplánují, které památky navštíví a předem si rezervují hotel. Rádi věci dokončují a preferují řád a stabilitu. Dodržují termíny a je na ně spolehnutí.
Vnímání (P – perceiving) – Lidé vnímající spoléhají na subjektivní mínění a nechávají si všechny možnosti otevřené. Nejlépe se jim daří pod tlakem, v časové tísni, když už je poslední možnost něco udělat. Pokud usuzující výlet dobře promysleli, vnímající jsou přesným opakem. Ráno se probudí, usmyslí si, že si udělají výlet, a všechno začnou řešit teprve, až k tomu nastane potřeba. Jsou méně spolehliví a odkládají věci. Dokážou dobře improvizovat.
Žádná z těchto preferencí není lepší nebo horší. Každá charakterizuje normální a plnohodnotné lidské chování. Všechny osobností preference či typy mají určitá pozitiva a negativa, silné a slabé stránky. Každý osobnostní typ preferuje jiný způsob komunikace, platí na něj něco jiného. Kombinací všech čtyř preferencí získáme náš “osobnostní vzorec”, např. INFJ.
I přesto, že je test tak populární, může nastat mnoho problémů s jeho používáním. Některé průzkumy tvrdí, že výsledky testu nelze podpořit. Základní metodou otestování spolehlivosti je dát test jedné osobě při dvou příležitostech. Interval mezi testováním může být od několika týdnů po dobu delší než jeden rok. O testu by mělo platit, že osobnostní typ by měl mít trvající výsledek a proto předpokládáme, že osobnostní typ by se s časem neměl změnit. Průzkumy však ukazují, že typ osobnosti se může i během krátké doby (5 týdnů) až u 50 % lidí změnit. Jak je možné, že se to stává? Dva lidé mohou mít velmi podobné osobnostní rysy a přesto je každý zařazen do jiné kategorie. To může být způsobeno tím, že se pohybují těsně kolem rozhraní, které ostře odděluje dva osobnostní typy. Zdá se, že test MBTI nevyhovuje mnoha základním požadavkům očekávaným od psychologického testu. Mnoho předpokladů nebylo potvrzeno nebo byly prokázány jako chybné. Neexistuje důkaz, který by potvrzoval, že je 16 typů osobnosti, mezi které by mohl být zařazen úplně každý člověk. Test nám sice říká, že všichni lidé nejsou stejní, ale zároveň se snaží každou osobu zařadit do jedné z 16 „přihrádek“. Existují názory, že MBTI se snaží zjednodušit složitost lidské osobnosti. Klady a potenciály osobnosti jsou zde potlačovány ve prospěch zařazení do určité „přihrádky“.
Pokud byste si po přečtení článku rádi test MBTI vyzkoušeli, vězte, že na internetu objevíte mnoho jeho verzí, např. na webu Emiero.cz.
