Národní pedagogický institut České republiky vydal v roce 2020 další ze série souborných publikací Uplatnění absolventů škol na trhu práce. Publikace zahrnuje nejdůležitější údaje a zjištění vyplývající z šetření a analýz provedených v uplynulém roce a prezentovaných v samostatných analytických studiích.
Publikace se zaměřuje na vzdělanostní a oborovou strukturu žáků středních a vyšších odborných škol, nezaměstnanost absolventů škol a pohled na situaci mladých lidí v rámci EU. Dalšími tématy jsou názory absolventů středních škol na profesní rozhodování a uplatnění v oboru a zkušenosti absolventů vyšších odborných škol s uplatněním na trhu práce. Poslední kapitola uvádí názory pracovníků úřadů práce na problematiku žáků se základním vzděláním.
Stručně z provedených šetření:
- Co se týče vzdělanostní a oborové struktury žáků ve středním vzdělávání, celkově můžeme vývoj hodnotit pozitivně. V posledním roce zesílil trend, který začal v roce 2017 – narostl počet žáků vstupujících do prvních ročníků středních škol, a to o 2 798 žáků na 103 021 přijatých. Tento nárůst bude pokračovat i v dalších letech. Regionální rozdíly jsou velké. Nižší hodnoty podílu žáků přijatých do učebních oborů (pod 29 %) vykazují Jihomoravský a Zlínský kraj. Specifické postavení zaujímá Praha s pouhými 18,1 % vyučených. Na opačném pólu jsou kraje Karlovarský (40,2 %) a Ústecký (37,9 %).
- V dlouhodobém pohledu významně narostly podíly žáků nově přijatých do skupin oborů Elektrotechnika a Zdravotnictví. Poslední dva roky také rostl podíl žáků ve stavebních a uměleckých oborech. Největší poklesy v pětiletém pohledu vykazují skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus a Strojírenství.
- Vzhledem k rostoucí ekonomice a potřebě pracovních sil není příliš příznivé, že ještě několik let bude pokračovat snižování počtu absolventů škol. Z velké části je to však způsobeno demografickými vlivy.
- Z dlouhodobého hlediska není dobré mladé lidi odrazovat od získání co nejvyšší úrovně vzdělání, jaké jsou schopni dosáhnout. K vyrovnání nabídky a poptávky je vhodné dospět jinými prostředky – především investicí do technologií a inovací zvyšujících přidanou hodnotu lidské práce, ve druhé řadě zvýšením mezd, finančních nebo nefinančních benefitů pro udržení stávajících zaměstnanců nebo získáním pracovních sil ze zahraničí. Na druhé straně je samozřejmě potřebné mladé lidi motivovat k volbě mnohdy náročnějších, nicméně perspektivních oborů vzdělání a umožnit jim svobodné rozhodování založené na úplných informacích i z hlediska uplatnitelnosti vzdělání na trhu práce.
- Z výsledků šetření mezi absolventy škol po třech letech od ukončení studia je možno konstatovat, že analýzy vybraných skupin oborů ukazují poměrně značné rozdíly, a to jak z hlediska reflexe volby oboru a kategorie vzdělání, tak i spokojenosti se získanými kompetencemi, zájmem uplatnit se v oboru i úrovní připravenosti pro studium VŠ. Z hlediska důvodů souvisejících s volbou oboru je dominantním faktorem zájem o obor, dále se ovšem motivační faktory poměrně výrazně liší. Například technické obory na maturitní i učební úrovni volí žáci kromě zájmu o obor z důvodu očekávání snadného uplatnění na trhu práce a často i vyššího finančního ohodnocení. Některé obory naopak představují pro žáka častěji „náhradní řešení“ v případě nepřijetí na jiný obor nebo z důvodu špatných studijních výsledků; k těmto oborům patří například učební obory ve skupině Gastronomie, hotelnictví a turismus. Poměrně novým motivačním faktorem, zejména na úrovni učebních oborů, jsou stipendia poskytovaná žákům vybraných oborů, která jsou určena k podpoře zájmu o nedostatkové obory na trhu práce; tyto pobídky hrají výraznější roli např. ve skupině strojírenských oborů na úrovni vyučení. Ve skupinách oborů Právo, právní a veřejnosprávní činnost a Pedagogika, učitelství a sociální péče je naopak relativně častějším důvodem volby snaha vyhnout se některým předmětům, zejména matematice.
- Do rozhodování o tom, zda žák zvolí maturitní nebo učební obor, vstupuje celá řada faktorů. V kategorii maturitních oborů je dominantním důvodem snaha získat maturitní vzdělání (90 %) a mít možnost pokračovat na VŠ/VOŠ (71 %). Na druhé straně vysoké procento žáků vstupujících do odborného maturitního vzdělávání (61 %) si toto vzdělání volí proto, že chtějí mít ukončené odborné vzdělání a kvalifikaci, která jim zajistí jistotu vstupu na trh práce i bez nutnosti pokračovat na VŠ.
- Pozitivní vztah k oboru nebo kladné hodnocení získané úrovně vzdělání se nemusí automaticky promítat do výraznějšího uplatnění absolventů v oboru. Například absolventi učebních strojírenských oborů nehodnotí svoji školní přípravu příliš pozitivně a jejich vztah k oboru je spíše průměrný, poměrně často ovšem zůstávají v oboru nebo v příbuzném oboru. Vyučení v elektrotechnických oborech jsou celkem spokojeni se školní přípravou a mají kladný vztah k oboru, ovšem méně často v oboru skutečně pracují. Vyučení v gastrooborech hodnotí školu pozitivně, ale často by si vybrali raději jiný obor, zároveň ovšem relativně často v oboru nebo v příbuzném oboru pracují. Podobná situace je i v maturitních oborech, kdy například v technických oborech převládá slabší nebo průměrné hodnocení celkové školní přípravy a připravenosti pro studium VŠ. Na druhé straně absolventi mají převážně kladný vztah k oboru, častěji by si svůj obor zvolili znovu a častěji v tomto oboru, případně v příbuzném oboru i pracují. Ve skupině oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus je celková úroveň školní přípravy hodnocena průměrně, ovšem absolventi nejsou příliš spokojeni s připraveností ke studiu na VŠ, a rovněž jejich vztah k oboru není příliš pozitivní a často pracují mimo něj. Ve skupině oborů Právo, právní a veřejnosprávní činnost jsou hodnocení vzdělání i vztah k oboru pozitivní, vysoké procento absolventů ale pracuje mimo obor. Naopak ve skupině oborů Pedagogika, učitelství a sociální péče je hodnocení vzdělání pozitivní, a to včetně připravenosti ke studiu na VŠ, vysoký je i podíl pracujících v oboru.
- Vztah mezi vzděláváním a trhem práce je poměrně komplikovaný a vícevrstevný a výsledné uplatnění absolventů v oboru závisí nejen na vztahu k oboru a získaných kompetencích, ale i na řadě dalších faktorů souvisejících s trhem práce, poptávkou zaměstnavatelů, platovým ohodnocením i pracovními podmínkami a absolventi v tomto procesu hrají aktivní roli.
- Co se týče nezaměstnanosti absolventů škol, v posledním roce k významným poklesům míry nezaměstnanosti absolventů škol nedochází, protože již v loňském roce byly hodnoty velmi nízké. V posledním roce se nejvíce snížila nezaměstnanost hlavně absolventů oborů středního vzdělání s výučním listem kategorie E (v dubnu 2019 7,7 %), u absolventů středního vzdělání s výučním listem kategorie H (na 3,7 %) a absolventů nástavbového vzdělání (na 4,5 %).
- Míra nezaměstnanosti mladých lidí (ve věku 15–24 let) se středním vzděláním se pohybuje mezi 4 až 7 %. V celkovém pohledu nacházíme nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti absolventů ve zdravotnických oborech, v podstatě nezávisle na kategoriích vzdělání, s výjimkou oborů VOŠ. Vysoké hodnoty míry nezaměstnanosti v celkovém pohledu všech kategorií nacházíme ve skupinách Služby a Ekonomické vědy a nauky. U skupiny službových oborů to však ovlivňuje převaha absolventů v kategoriích nižší úrovně vzdělání (H, E), u skupiny Ekonomické vědy a nauky se zřejmě již začíná objevovat určitá přesycenost těmito absolventy.
- Výrazně nadprůměrnou míru nezaměstnanosti mají ekonomicky aktivní lidé v pomocných profesích (uklízeči, pomocní pracovníci). V dalších profesích se míra nezaměstnanosti pohybuje mezi 4 a 5 %, jde o profese zaměřené na gastronomii, pomocné práce ve výrobě, domácí péči a terénní sociální služby a překvapivě i pekaře, cukráře a výrobce cukrovinek (zde však půjde převážně o cukráře, kterých je dlouhodobě připravováno neúměrně mnoho). Z profesí vyžadujících minimálně maturitní vzdělání se v oblasti vyšší úrovně míry nezaměstnanosti objevují pouze odborní pracovníci v oblasti peněžnictví.
- Podprůměrnou míru nezaměstnanosti nacházíme zejména u pracovníků s vysokoškolským magisterským vzděláním. Následují pracovníci technických profesí vyžadujících maturitní vzdělání. Z dělnických povolání sem patří Truhláři a pracovníci v příbuzných oborech a Svářeči, řezači plamenem a páječi.
- Téměř 27 % nezaměstnaných mladých lidí v ČR hledá práci více než rok. V rámci tzv. mladých NEETs (nevzdělávající se a nepracující) dále existuje poměrně značný podíl neaktivních, kteří práci z různých osobních nebo rodinných důvodů nehledají ani se nevzdělávají. Jako hlavní důvod neaktivity 15–29letých převažuje péče o děti nebo potřebné dospělé (právně či pracovně nezpůsobilý), a to výrazněji než v průměru EU28 a EU15.
- Nejvýznamnější důvody pro volbu studia na VOŠ korespondují s deklarovanou rolí, kterou chtějí vyšší odborné školy plnit. Nejvýznamnějšími důvody pro volbu studia na VOŠ jsou zájem o konkrétní obor, zájem o prakticky orientovanou výuku a vyšší rozsah spolupráce školy se zaměstnavateli.
- Česká republika patřila dlouhodobě k zemím, kde procento předčasně odcházejících ze vzdělávání bylo poměrně nízké a pohybovalo se kolem 5 %. Od roku 2011 (pravděpodobně i v souvislosti se zavedením státní maturitní zkoušky) ovšem dochází k postupnému nárůstu. Přitom rizika spojená s předčasnými odchody žáků ze vzdělávání, jako je například dlouhodobá nezaměstnanost mladých, chudoba, nebo závislost mladých lidí na sociálních dávkách, jsou výrazným negativním jevem ve společnosti. Z tohoto důvodu je třeba situaci v oblasti předčasných odchodů v ČR monitorovat a přijímat opatření zamezující zhoršení situace.
- Část mladých lidí na střední školu vůbec nenastoupí. Podle pracovníků Úřadu práce za tím stojí nezájem mladých a nedostatečné uvědomění si důležitosti vzdělání pro uplatnitelnost na trhu práce. Druhým nejčastěji uváděným důvodem je pak odpor ke škole či učení. Naopak mezi nejméně časté důvody, proč mladí lidé nechodí na střední školu, se dle názorů pracovníků úřadů práce řadí zdravotní hendikep, nedostatek vzdělávací nabídky v regionu, rodinné závazky
a nutnost péče o rodinné příslušníky či objektivní potřeba pravidelného příjmu. - Pokud se zaměříme na důvody, kvůli kterým mladí lidé nedokončí střední školu, jako nejčastější důvod pro nedokončení střední školy vidí pracovníci ÚP nízkou vnitřní motivaci a neschopnost vytrvat v započatém studiu. Druhým nejčastějším důvodem pak je dle názorů pracovníků úřadů práce nízká či
žádná motivace ze strany rodiny. Při bližším pohledu na to, jaká opatření mohou v rámci omezení předčasných odchodů podniknout školy, se nejvíce
dotazovaných shodovalo na potřebě posilování či vytváření vědomí důležitosti kvalifikace a vzdělání pro budoucí uplatnění a na důležitosti komunikace školy a rodičů o prospěchu žáka a včasného řešení problémů. Více než 90 % respondentů se dále shodlo na důležitosti pomoci školy při odhadu vlastních schopností a studijních předpokladů a dostatečné informovanosti o požadavcích a nárocích studia. Důležité je rovněž zajištění informovanosti žáků a jejich rodičů o vhodné vzdělávací nabídce oborů středoškolského vzdělání a pozornost a pomoc ze strany kariérového poradenství ve škole. Při bližším pohledu na vhodné formy práce na úřadech práce s mladými lidmi, kteří předčasně opustili vzdělávání, je patrné, že za velmi efektivní lze považovat individuální poradenství na úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání a poradenství motivující k dokončení studia. Naopak nejmenší podíl respondentů považoval za velmi nebo spíše efektivní opatření za strany úřadů práce zajištění kontaktu klienta s vhodnou neziskovou organizací a aktivity pro rodiče žáků v rámci prevence.
Regionálně specifická data k uplatnění absolventů škol na trhu práce najdete na webu Nuv.cz.
Zdroj: Národní pedagogický institut České republiky, www.npicr.cz
