Uplatnitelnost absolventů a aktuálnost oborů

8. duben 2024
Aktuality
Autor/ka článku: Martin Dobeš
Uplatnitelnost absolventů a aktuálnost oborů

Autorka jedné z analýz letošního Auditu vzdělávacího systému ČR popisuje, proč je důležité, aby kraje při revizi oborové soustavy středních škol sledovaly společnou vizi s ministerstvem školství.

Diskuse o potřebě aktualizace oborové soustavy středních škol se táhne už řadu let a zmiňuje se o ní již Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. MŠMT letos konečně představí návrh nové soustavy středoškolských oborů. Současné nařízení vzniklo před více než 10 lety a během té doby prošlo pouze lehkými úpravami. Cílem má být zejména zpřehlednění a zjednodušení struktury. Resort slibuje razantní změnu. Chce výrazně snížit počet oborů z cca 300 na rozmezí 40 až 120. Hlavními pilíři nové oborové soustavy se mají stát: uplatnitelnost absolventů, aktuálnost oborů, prostupnost oborové soustavy a atraktivita oborů. MŠMT chce také motivovat krajské radní, aby nabízeli víc všeobecných programů. Vizi ministerstva však nesdílejí všechny kraje a bez jejich spolupráce resort nemá tolik nástrojů k realizaci své představy.

Pouze asi třetina absolventů zůstává v oboru

Současná struktura je poměrně nepřehledná, s malým zastoupením všeobecných programů a s nízkou mírou prostupnosti. Oborů je příliš mnoho a vybízí žáky k brzké specializaci, přičemž některé z nich nemají dlouhodobou perspektivu uplatnění. Vysoký počet žáků navíc opouští studium předčasně nebo v oboru po jeho dokončení nepůsobí. Tři roky po konci studia zůstává ve svém oboru jen zhruba 35 % absolventů SOŠ, v případě učilišť to je přibližně 36 % absolventů.

Žáci dlouhodobě preferují hlavně maturitní obory, roste počet zájemců o všeobecněji zaměřené obory, avšak kapacita škol na mnoha místech nestačí. Zároveň stoupá počet maturantů, kteří chtějí po absolvování střední odborné školy studovat na vysoké škole. V roce 2022 se ke studiu na vysoké škole přihlásilo 75 % maturantů odborných maturitních oborů (kat. M). Avšak ne všichni se cítí na další studium dostatečně připraveni.

Preference uchazečů při výběru konkrétního oboru jsou ovlivněny řadou faktorů, nejen zájmem o obor a vidinou snadného uplatnění na trhu práce, ale také nabídkou a kapacitami studijních programů v místě jejich bydliště či jejich dopravní dostupností. Strategii volby oboru ovlivňuje také rodina, učitelé, spolužáci či prostředí, ve kterém žáci vyrůstají. Významný vliv má i podoba přijímacího řízení. Je proto nezbytné na to pamatovat při interpretaci dat o počtu a podílu uchazečů na jednotlivých středních školách včetně gymnázií.

Nový systém by měl žákům umožňovat jednak dlouhodobou uplatnitelnost na trhu práce, ale i snazší přechod k dalšímu studiu. Takové cíle si vytyčila i Strategie 2030+. Realizace měla být dokončena již v září 2023. Toto zpoždění mohlo vyvolat dojem, že reforma existuje jen na papíře. S novým vedením ministerstva školství se práce konečně po dlouhých letech rozběhla a její výsledek má být představen na jaře tohoto roku.

Za pět minut dvanáct

V souladu s rozvojem a proměnou společnosti a s vývojem poznání se proměňuje i trh práce, který se obtížněji predikuje a je čím dál více ovlivněn současnými trendy, jako jsou dekarbonizace, automatizace, digitalizace a rostoucí využívání modelů strojového učení. Vznikají nová povolání, stávající mění svůj charakter, některá se rozšiřují, jiná zanikají. Rychlý vývoj v oblasti umělé inteligence a zejména dostupnost pokročilejších AI nástrojů pro širokou veřejnost, vyvolává požadavek na vyšší flexibilitu na trhu práce. Větší důraz na flexibilitu je jedním z mnoha důvodů, proč je nezbytné inovovat oborovou soustavu středních škol. Ministerstvo tak přichází se svým návrhem opravdu za pět minut dvanáct.

O dalších záměrech resortu školství si přečtěte na webu Epale nebo si přečtete celou analýzu Auditu vzdělávacího systému za rok 2023.

 

Zdroj: EPALE Česká republika, www.epale.cz