Na základních a středních školách studují děti a mladí lidé, kteří internet, mobilní telefony, tablety, webové a mobilní aplikace a sociální sítě znají a používají od útlého věku a berou je jako nedílnou součást běžné komunikace nebo získávání informací. Jaká je vlastně tato internetová generace? Jak se chová? Jak jejich dovednosti využít? Jak komunikuje s vrstevníky? Jaká je jejich představa o způsobu výuky a učitelích? Na tyto otázky nám pomůže odpovědět zkoumání chování těchto dětí na internetu a sociálních sítích. Samozřejmě za podmínky, že přistoupíme na to, že některé sociální sítě, aplikace a weby začneme také používat. Pojďme si o světě internetu udělat alespoň částečný přehled.
Ve školních lavicích se aktuálně potkává několik tzv. internetových generací, které rozlišujeme podle věku:
generace Alfa: 2010 a mladší
generace Z: 1995 – 2010
generace Y: 1980 – 1995
generace X: 1960 – 1980
Baby boom generace: 1946 – 1960
Většinu pedagogů, které aktuálně řadíme do generace X a Baby boom generace zažili dobu před internetem a sociálními sítěmi (dokážou se bez sociálních sítí obejít). Pro potřeby studentů být neustále v online světě nemají na rozdíl mladých kantorů (generace Y, Z) takové pochopení. To se však projevuje také v rámci averze používat nové technologie ve výuce či pro potřeby prezentace školy na sociálních sítích. Na rozdíl od studentů mají kantoři mnohem větší obavu z uhlídání svého soukromí. Obávají se, že některá z fotek či videí je může zdiskreditovat. Tito pedagogové také nevyužívají v dostatečné míře možnosti výukových aplikací pro mobilní telefony a tablety. Naproti tomu žáci a studenti od útlého dětství komunikují přes sociální sítě, vyhledávají běžně informace na internetu a bravurně a intuitivně bez zaškolování dokážou ovládat nejrůznější aplikace a na sociálních sítích bez problémů často sdílejí svůj běžný život. Všechny tyto generace se potkávají při výuce, při běžné komunikaci a je logické, že občas obě strany zažívají vzájemná nepochopení.
Současné děti s internetem vyrůstají. Být on-line je pro ně něco tak samozřejmého jako to, že venku rostou stromy a zpívají ptáci. V případě internetu i sociálních sítí totiž platí, zvlášť u dětí a teenagerů, „dobrý sluha, ale zlý pán“. Každá doba s sebou nese své typické atributy. Jaká je ta dnešní? Internetová. Internet baví, vzdělává, informuje, mnohé živí. Je to pohodlné, všechno je rychlejší. Ještě ani neumějí pořádně mluvit, ale už vědí, jak zapnout počítač. Ty starší pak ve škole o přestávkách, místo aby si spolu povídaly, si raději píšou „přes Facebook“.
Odsuzování typu „ta dnešní generace“ však není na místě. Doba je taková, děti nepřilétly z Marsu. Určitě nemá smysl dětem něco zakazovat. Děti bývají technologicky o krok dál než pedagogové a veškerá omezení dokážou obejít. Raději se s dětmi bavte o tom, jaké sociální sítě, webové stránky a aplikace používají. Co je na nich zajímavé? Jak získávají informace z internetu pro výuku apod. Používání mobilních telefonů ve školách se dá využít ve výuce. Škola může ušetřit dost nákladů, protože chytrý mobilní telefon má v dnešní době téměř každé dítě. Stejně tak si může škola nastavit pravidla, kdy mobilní telefony děti mohou používat.
Jaké jsou možnosti využití moderních aplikací ve výuce?
Pryč jsou doby, kdy pedagogové měli pro zpestření výuky maximálně zpětný projektor nebo promítačku. Mezistupněm pak můžeme nazývat prezentace v Power Pointu. Už přes deset let se ve třídách objevují interaktivní tabule. Jde vlastně o druh interaktivního velkoplošného dotykového displeje nebo dotykové zobrazovací plochy s projektorem, k nimž je připojen počítač a případně i další senzory a pomůcky (speciální fixy nebo jiné nástroje rozšiřující možnosti ovládání počítače, respektive práce s interaktivní tabulí). Interaktivní plochu lze využívat jak pro samotnou výuku, tak i pro fáze procvičování nebo testování nabytých znalostí.
Velmi záhy se některá vydavatelství učebnic začala zaobírat myšlenkou propojení papírových učebnic s trendem, který interaktivní tabule nastolily. Zrodila se tak myšlenka vytvořit učebnici v elektronické podobě s přidanými multimédii. Vznikly první učebnice obohacené o interaktivní cvičení, audia, videa, odkazy do jiných učebnic i na internetové stránky. Novinkou posouvající výuku blíže k virtuální realitě, je obohacení tištěných učebnic o interaktivní 3D modely. U vybraných obrázků v učebnici žák najde ikonu se symbolem 3D. Po načtení takto označeného obrázku chytrým telefonem se žákovi na displeji objeví trojrozměrný model, např. orgánu lidského těla či kostry, který pomůže lépe si probíranou látku představit. Mobilní aplikace je pro žáky dostupná zdarma. Nejen žákům a studentům moderní technologie ulehčují vyučovací proces. Nakladatelství myslí i na kantory. Těm je určen například vzdělávací portál, podpůrný nástroj pro práci učitelů, který poskytuje již přes 30 000 profesionálně zpracovaných výukových materiálů jak pro výuku, tak i pro zadávání samostatné práce žáků při domácí přípravě do školy. Samozřejmostí jsou odborné semináře, konference či letní školy, kde mají učitelé možnost se se všemi novinkami seznámit teoreticky i prakticky.
Sociální sítě mohou být zas výborným pomocníkem při komunikaci mezi spolužáky, ale i kantory dané třídy. Samozřejmostí by měly být i sociální sítě, na kterých se prezentuje samotná škola. Je trendem, že rodiče i žáci chodí na webové stránky čím dál méně a více používají právě sociální sítě. Na webové stránky není možné okamžitě vkládat aktuální dění, jako jsou akce školy, plesy, výlety, běžné dění ve škole. Na web se tyto informace dostávají s určitou časovou prodlevou a to právě nahrazují rychlé sociální sítě.
