Vánoce jsou tady a s nimi přichází čas, kdy veškerý shon je kompenzován pohodou v kruhu rodinném. Snad všichni si v tomto období uvědomují, jak je pro děti rodina důležitá a jaký vliv rodina na dítě má. Vliv rodiny na dítě je celoživotní a odráží se v různých oblastech jeho života. Chtěla bych upozornit na oblast, na kterou se zapomíná.
Kdy jindy je čas na zastavení a zamyšlení? Pojďme se tedy společně zamyslet nad tím, jak rodina ovlivňuje dítě na jeho kariérní cestě.
V rámci projektu „Implementace Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje II“ proběhlo Šetření profesní orientace žáků nejvyšších ročníků ZŠ a posledních ročníků SŠ na území Zlínského kraje, které za školní rok 2021/2022 přineslo data celkem od 6 025 žáků (z toho 3 984 žáků středních škol a 2 045 žáků základních škol). Z výsledků šetření vyplývá, že ačkoli sociální stereotypy a předsudky hovoří o tom, že dnešní děti jsou, nejen v jejich kariérní cestě, ve velké míře formovány zejména médií. Stále platí, že největší vliv na rozhodování při výběru oboru mají rodiče.
Žáci základních škol
Názor rodiny je pro žáky základních škol, kteří se právě nacházejí v období rozhodování o volbě SŠ nebo oboru důležitý. Ti, hned po zájmech, jako faktor, který má při volbě oboru a školy největší vliv, uvedli rodiče a širší rodinu.
Tento vliv označilo dokonce 32 % dotázaných žáků základních škol (z 3 984 dotazovaných žáků 8. a 9. tříd základních škol). Při podrobnějším zkoumání bylo zjištěno, že na otázku „Kdo radí žákům s výběrem oboru a školy“, uvedli na prvním místě matku (označilo 74 % respondentů z řad žáků ZŠ) a otce (označilo 51 % respondentů z řad žáků ZŠ), následuje vlastní rozhodnutí (možnost, že se rozhodují sami, označilo 43 % respondentů z řad žáků ZŠ). Ostatní možnosti zvolilo již méně než 20 % dotázaných žáků ZŠ. Oproti srovnatelnému šetření, které probíhalo ve školním roce 2020/2021, kdy žáci nejvíce dali na vlastní rozhodnutí, následovaného radami matek a otců, došlo k posunu vlivu rodičů před vlastní rozhodnutí.
Žáci středních škol
Obdobná situace je i mezi dotazovanými středoškoláky. Rodiče a širší rodinu označili jako faktor, který měl největší vliv na jejich výběr oboru a střední školy, hned po zájmech. Na názor rodičů (širší rodiny), dalo 17 % z 2 045 dotazovaných. Rodiče je významně ovlivnili při tom, když se žáci rozhodovali, kterou SŠ a studovaný obor si zvolí.
Jak je dále ze šetření patrné, vliv rodičů neochabuje ani v jejich další kariérní cestě. Zeptali jsme se středoškoláků na hlavní zdroj informací pro volbu dalšího studia či povolání. Jiná otázka, jiné možné odpovědi, ale výsledek totožný: 17 % z 2 045 dotazovaných žáků středních škol označilo za hlavní zdroj informací pro volbu dalšího studia či povolání rodiče. Z toho vyplývá, že rodiče ovlivňují své děti v průběhu jejich kariérní cesty, již od rozhodování kam po základní škole, tak je i následně směřují po škole střední.
Šest nejatraktivnějších oblastí pro žáky: technika a průmysl, vzdělávání a výzkum, služby a obchod, zdravotnictví a sociální sféra, umění, ICT. Nejvíce rodičů pracuje ve stejné oblasti zájmu působení v technických oborech až u 28 % dotazovaných. Nejméně rodičů pracujících ve vybrané oblasti žáka, je z oblasti umění (9 %).
K totožným závěrům dochází i Petr Hlaďo (2012), který v publikaci Profesní orientace adolescentů: Poznatky z teorií a výzkumů, opírá jak o kvantitativní, tak i kvalitativní data různých místních i zahraničních šetření. Z nich vyvozuje, že v kariérovém rozhodování má z dlouhodobého hlediska nejvýznamnější roli právě rodina. Přičemž odkazuje na prokázaný vliv rodičů. Objasňuje i závěr, že děti dají při kariérním rozhodování zejména na matku, s odkazem na množství a sociální povahu času, který s dětmi jejich rodiče tráví.
Vliv související výchovy je evidentní. Marek Blatný (2016) v knize Psychologie celoživotního vývoje uvádí, že v rodinách, v nichž je výchova zaměřena na dítě, při které je dítěti poskytnuta samostatnost, ale i určitá míra konstantní rodičovské kontroly, emoční opory a požadavky jsou přiměřené věku i schopnostem dítěte. Je u těchto dětí v dospělosti vyšší pravděpodobnost stabilní kariéry.
Rodiče děti v jejich kariéře neovlivňují „jen“ výchovou a radami při jejich kariérním rozhodování, ale i tím jaké povolání sami vykonávají. Již v devadesátých letech, František Bělohlávek ve své knize Osobní kariéra (1994) uvádí, že se lépe zapracují do svého povolání děti, které mají stejnou nebo podobnou profesi jako jejich rodiče, případně další příbuzní. Toto se nemění ani téměř 30 let poté. Z realizovaného šetření na ZŠ a SŠ ve Zlínském kraji vychází, že 1/5 respondentů má rodiče pracující ve vybrané oblasti, o kterou žáci projevují zájem.
Pojďme tedy využít čas trávený společně. Předvánoční čas nabízí příležitost se zabývat tradicí v rodině. Můžeme předávat i kariérní znalosti, kariérní historii. Nejen kariéroví poradci k tomu mohou využít techniky zaměřené na zkoumání tzv. rodokmenu kariérní cesty.
Ví děti, kde pracují jejich rodiče, prarodiče, tety, strýcové? Veďme děti k tomu, aby se zajímaly o to, co dělají jejich rodiče, případně další příbuzní. Nechme děti vyprávět, jak oni vnímají práci, kterou jejich rodiče dělají.
Rodiče podělte se o svůj kariérní příběh. Doma nebo i na besedě ve škole. Kolik dětí se zeptalo svých rodičů, co je ovlivnilo v jejich kariérní cestě? Co nebo kdo je ovlivnil při výběru oboru, kterému se věnují? Nechme rodiče, rodinu sdílet své kariérní tradice, nejen ty vánoční!
