Volba střední školy a oboru: Ne vždy se vyplatí spoléhat pouze na doporučení rodiny

29. leden 2024
Aktuality
Autor/ka článku: Jana Galová
Volba střední školy a oboru: Ne vždy se vyplatí spoléhat pouze na doporučení rodiny

Žáci a žákyně 9. tříd základních škol se budou zanedlouho rozhodovat o volbě střední školy a následně podávat přihlášky. Jedná se o důležité rozhodnutí, které ovlivní nejen několik příštích let strávených studiem na zvolené škole. Při tomto rozhodování hraje roli několik faktorů. Data z posledního výzkumu profesní orientace žáků 8. a 9. ročníků základních škol, který byl ve Zlínském kraji realizován v roce 2023, poukazují na stále významnější roli rodičů a dalších blízkých osob.

Rodiče a blízké osoby v roli poradců

Žáci mohli v rámci výzkumu určit maximálně tři osoby, s nimiž konzultují svůj výběr školy a oboru.  Téměř tři čtvrtiny (73 %) žáků uvádí, že jim s výběrem radí také jejich matka, polovina (51 %) pak uvádí otce, třetina žáků (32 %) zmínila kamarády. Přitom ještě v prvním obdobném šetření v kraji v roce 2019 uvedlo matku „pouze“ 54 %, otce 38 % a kamarády 17 % respondentů. Významné posílení role rodičů a kamarádů při volbě střední školy a oboru se potvrdilo také při řízených diskusích k aktuálnímu stavu a budoucnosti kariérového poradenství, které proběhly v loňském roce jako součást přípravy koncepčního dokumentu Vize kariérového poradenství ve Zlínském kraji pro období 2023–2028.

Doporučení rodiny nebo vzdálenost školy jako významné faktory při volbě školy

Doporučení rodiny při výběru školy je jedním z rozhodujících důvodů pro 28 % žáků, tato tendence se nadprůměrně objevuje u budoucích gymnazistů nebo žáků oborů z oblastí zdravotnictví, stavebnictví nebo pedagogiky. Významnými důvody jsou rovněž blízkost školy k místu bydliště žáka (24 %) a dobrý výdělek v oboru (19 %), který uvádí především budoucí žáci oborů z oblasti stavebnictví, informatiky nebo obchodu. Oproti roku 2019 se žáci mnohem častěji rozhodují na základě konkrétní zkušenosti. Tento trend potvrdila Marta Müllerová z Centra kariérového poradenství Zlínského kraje: „V posledních letech zaznamenáváme velmi pozitivní reakce z akcí na středních školách jako jsou dny otevřených dveří a další.“

Graf 1 Vliv na výběr SŠ a oboru u žáků ZŠ

Polovina žáků posledních ročníků středních škol by dnes volila jinak

Významná část respondentů prvního šetření na základních školách v kraji realizovaného v roce 2019 končila své středoškolské studium v minulém školním roce. Jedná se tedy zároveň o respondenty loňského šetření na středních školách, kteří v posledním ročníku studia hodnotí mimo jiné správnost své volby školy a oboru. Jak zpětně hodnotí svou volbu? Stejnou školu a obor by si znovu vybrala necelá polovina dotázaných (47 %). Studium stejného oboru, ale na jiné škole, by dnes volilo 13 % žáků. Zcela jiný obor by v posledním ročníku volilo 40 % žáků!

Graf 2 Hodnocení volby studované školy a oboru u žáků SŠ

Žáci, kteří jsou spokojení se svou volbou střední školy, zpětně uvádí, že největší vliv na jejich rozhodování měl především zájem o obor, den otevřených dveří školy, znalost školy, atraktivita oboru nebo dobré finanční ohodnocení. O volbě dalšího studia (nástavba, VOŠ, vysoká škola) se oproti méně spokojeným spolužákům častěji radí s kariérovým poradcem na škole nebo používají poradenské online nástroje.

Graf 3 Vnímání studovaného oboru jako perspektivního u žáků SŠ

Kariérové poradenství v kraji se zlepšuje, čelí však novým výzvám

Nespokojené žáky, kteří by dnes volili zcela jiný obor, ovlivnili podle jejich vyjádření při volbě střední školy především rodiče, širší rodina, kamarádi a svou roli také sehrála dobrá dopravní dostupnost nebo blízkost školy. Důvěra v rodiče jako „kariérní poradce“ je u těchto žáků podle výsledků šetření významně oslabena. Když se těchto žáků zeptáte, s kým by aktuálně řešili volbu dalšího navazujícího studia nebo povolání, odpovídají oproti ostatním častěji, že neví. „Nejen tuto skutečnost považuji za alarmující v současné době internetu, sociálních sítí, umělé inteligence a dostupnosti informací,“ shrnul jeden ze spoluautorů výzkumu David Dušánek ze společnosti Trexima.

Dvě pětiny žáků jsou v posledním ročníku studia, které je nebaví nebo v něm nevidí budoucí perspektivu. Nabízí se otázka, proč školu i tak hodlají dokončit, proč věnovali několik let nevhodně zvolenému studiu, proč školu nebo obor včas nezměnili. Pro čtvrtinu žáků jsou důvodem setrvání na škole kamarádi, 13 % uvádí blízkost školy k bydlišti. Se změnou školy nebo oboru by nesouhlasili rodiče 13 % žáků, 5 % žáků od změny oboru odradí případné zvýšené náklady pro rodinu spojené se změnou školy. Téměř desetina žáků (9 %) ale uvádí, že vůbec neví, jak by měli postupovat při změně oboru!

Z výsledků je zřejmé, že stále existují velké výzvy pro kariérové poradenství. Řešení není zcela jednoduché a izolované. Již zmíněná Vize kariérového poradenství popisuje základní problémy a slabá místa, jejich příčiny a možnosti řešení v rámci regionu. Poukazuje např. na nedostatečnou časovou kapacitu kariérových poradců na školách, malé zapojení odborníků z praxe do procesu poradenství, nedostatečné reflektování technologií 4.0 a umělé inteligence či trvale nedostatečné vytěžování existujících datových a informačních zdrojů. „V předchozích letech jsme se některým těmto tématům s odborným týmem věnovali intenzivně, reagovali jsme na přicházejících trendy. Myslím, že přínos našich aktivit se začíná postupně pozitivně projevovat,“ vysvětlila Marta Müllerová z Centra kariérového poradenství Zlínského kraje. „Mezi jednotlivými ročníky šetření lze sledovat rozdíly a posuny, které mohou sloužit jako indikátor dopadu realizovaných opatření a aktivit. Zároveň vidíme významné rozdíly ve výsledcích za jednotlivé školy, obory, regiony nebo kraje,“ doplnil David Dušánek.