Vzdělávání v dospělosti: osobnostní rozvoj a lepší postavení na trhu práce

13. srpen 2020
Aktuality
Autor/ka článku: Jana Galová
Vzdělávání v dospělosti: osobnostní rozvoj a lepší postavení na trhu práce

Někdo touží po změně profese, další chce rozšířit své dovednosti, jinému chybí díky nedostatečné kvalifikaci vhodná pracovní příležitost. V průběhu života se přirozeně každého člověka dotkne potřeba dalšího osobního růstu, učení a vzdělávání.

Zjednodušeně se dá říci, že další vzdělávání probíhá po vstupu člověka na trh práce. Jde tedy o vzdělávání v dospělosti zaměřené na znalosti a dovednosti důležité pro pracovní uplatnění, ale i pro veřejný a osobní život.

Na úvod je třeba rozlišit mezi neformálním vzděláváním a formálním – čili takovým, které garantuje stát a se kterým souvisí určitá kritéria a požadavky na výkon dané profese či pracovní pozice.

Neformální vzdělávání je dobrovolné a záměrné učení, které rozvíjí člověka mimo rámec běžného školního vzdělávání.  Uskutečňuje se různými formami a vzdělávacími programy a souvisí se zájmy a zálibami dospělého jedince. Patří sem například organizované volnočasové aktivity, počítačové kurzy, kurzy cizích jazyků, přednášky apod. Neformálním vzděláváním dospělých se v ČR zabývá řada zájmových, neziskových a příspěvkových organizací, ale i soukromých subjektů. Vzdělávání pro dospělé mohou organizovat knihovny, mateřská centra, kluby, vzdělávací agentury, školská zařízení pro zájmové vzdělávání apod. Do neformálního vzdělávání se řadí vzdělávání na jazykových školách a základních uměleckých školách.

S dalším vzděláváním, které garantuje stát, úzce souvisí 2 oblasti:

  1. Národní soustava kvalifikací (NSK) která řeší, co je třeba umět pro výkon povolání. Jedná se o státem garantovaný celorepublikový systém, který definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací. Umožňuje také srovnávání s jinými evropskými státy. Více o NSK se dočtete v článku xx (proklik)
  2. Uznávání výsledků předchozího učení – tento proces hodnotí Národní ústav pro vzdělávání (NUV) ve spolupráci s partnery vzdělávací i zaměstnavatelské sféry.

Rekvalifikační kurzy

Častým řešením pro ty, kteří se nechtějí za prací stěhovat, studovat další školu a přitom potřebují změnu profese, jsou rekvalifikace formou kurzů. Rekvalifikační kurzy zaberou méně času, než docházka do školy a je možné je studovat při zaměstnání nebo při evidenci na Úřadu práce. Proto se kurzy často konají v odpoledních a večerních hodinách nebo o víkendech. Výuka bývá průměrně 8-10 týdnů, zpravidla jeden den v týdnu. Záleží však na typu kurzu – někdy jsou delší, někdy kratší, někdy mohou mít podobu intenzivních víkendových lekcí.

Oblíbené jsou kurzy účetnictví, masérské kurzy, jazykové, zahradnické, kurzy zaměřené na řidičské průkazy, počítačové dovednosti, svářečské a strojnické kurzy nebo kurzy pro pracovníky v sociálních službách. Kurzy bývají odvislé i od poptávky na trhu práce v dané lokalitě a lidé evidovaní na úřadě práce mají možnost je získat zdarma. Na většinu rekvalifikačních kurzů se lze přihlásit jen se základním vzděláním, ty odbornější vyžadují střední školu. S pomocí rekvalifikace získáte nejen teoretické znalosti, ale i ty praktické. Např. kurzy zaměřené na účetnictví jsou převážně soustředěné na názorné účetní příklady, v jazykových se zase hodně konverzuje. Na konci kurzu je třeba úspěšně vykonat závěrečnou zkoušku. Je vhodné vybírat z nabídky akreditovaných kurzů, ty mají mnohem větší váhu na pracovním trhu. S výběrem ve Zlínském kraji může pomoci portál Sofia.

Vysokoškolské studium

Při práci je možné studovat také vysokou školu. Zásadní je dostatečná motivace. Překážkou pro studium není pokročilejší věk ani to, že je někdo „dlouho ze školy“. Časovým možnostem zaměstnaných studentů odpovídá kombinovaná forma studia. Přednášky i zkoušky jsou zpravidla o víkendech. Výuka probíhá například jednou za měsíc v pátek a v sobotu nebo dvakrát za měsíc v pátek (či v sobotu). Během těchto dnů studenty čekají klasické přednášky nebo semináře, kdy se potkávají s vyučujícími. V řadě případů si lze domluvit individuální zkouškové termíny. Mnoho starostí s administrativou i samotným studiem usnadní internet, respektive školní e-learningové programy.

Kdo chce začít studovat při práci, měl by vědět, že mnoho škol vyžaduje složení takzvaných Národních srovnávacích zkoušek (NSZ). Jsou známé také jako Scio testy nebo testy obecných studijních předpokladů. Na rozdíl od klasických přijímacích zkoušek jsou výsledky testů poté platné pro všechny fakulty, které NSZ požadují. Proto je možné dostat se na základě jednoho výsledku na více škol.

Na webu Vysokeskoly.cz je katalog studijních oborů zaměřených na vzdělávání dospělých, takže zájemci si mohou hojně vybírat. Také je možné zvolit hledání formou odkazu Studium při práci.

U kombinovaného studia se předpokládá velká samostatnost a ochota vzdělávat se samostudiem. U státních zkoušek a obhajoby závěrečné práce nemají kombinovaní studenti žádné úlevy – musejí zvládnout stejný objem učiva a napsat stejně stran, jako studenti denního studia.

Studium kvůli zaměstnavateli

Pokud šéf po zaměstnanci chce, aby si doplnil vzdělání, musí mu dle zákona vycházet vstříc. Zaměstnaný student má nárok čerpat dvoudenní placené volno na každou zkoušku, která jej během studia čeká. Před státnicemi a obhajobou závěrečné práce má nárok dokonce na 10 placených volných dní. Pokud student zkoušku neudělá a půjde k opravnému termínu, musí už čerpat vlastní dovolenou.

Univerzity třetího věku

K vysokoškolskému vzdělávání dospělých se řadí i Univerzity třetího věku. Jde o specifický, zájmově orientovaný program celoživotního vzdělávání. Poskytuje osobám v pozdějším věku všeobecné, neprofesní vzdělávání na vysokoškolské úrovni.

Moderní formy vzdělávání

Moderní formy vzdělávání souvisí zejména s neformálním vzděláváním a novými technologiemi v on-line světě. Možností, jak se vzdělávat ve volných chvílích efektivně a přitom zábavně a nenuceně je v současnosti bezpočet. O „internetovém vzdělávání“ má přehled zejména mladší populace. Spojení učení a zábavy – tzv. edutainment zabírá např.  na YouTube a jiných kanálech značný obsah.

Videokonference, webinář apod. jsou stále častěji skloňované pojmy. Online výuka (E-learning) má značné množství cest, jak potřebné informace a materiály studujícím „doručit“. Zmiňme některé užitečné komunikační a sdílecí platformy: Google ClassroomGoogle DocsGoogle HangoutsMicrosoft TeamsWhatsAppSkypeClassflowJitsi.org apod.

Užitečné je znát také weby s výukovou látkou a procvičováním – např. web Seduo.czKhan AcademyNabla.cz nebo je možno zkusit výuková Youtube videa. Více informací najdete na webu Perpetuum.

Podcasty jsou další z cest k užitečnému vzdělávání. Jde o mluvené slovo šířené přes internet, které lze poslouchat online a zdarma. Daly by se přirovnat i k rádiu, jen s tím rozdílem, že v rádiu si obsah nevybíráte, u podcastu ano. Jednotlivé pořady i čas poslechu jsou s mobilem v ruce dostupné kdekoliv. Pozor však na autora, tvůrce zodpovědného za obsah informací. Odkaz na jazykové podcasty najdete například na webu Audiolibrix.

Vytvářet nové příležitosti pro vzdělávání je potřebné v jakémkoli období lidského života. Proto další vzdělávání jako součást celoživotního učení výrazně přispívá k lepšímu postavení člověka na trhu práce a zároveň podporuje jeho osobnostní rozvoj.