Závislost na sociálních sítích. Vliv závislostí na profesní život

3. prosinec 2020
Aktuality
Autor/ka článku: Jana Galová
Závislost na sociálních sítích. Vliv závislostí na profesní život

Patří nadměrné trávení času na sociálních sítích mezi rizikový způsob života? Má významný vliv na náš osobní či profesní život? To jsou otázky, které si můžeme klást, pokud se několikrát denně přistihneme při kontrole naší facebookové nebo instagramové „zdi“. Nebo jsme nesví, když se ocitneme v oblasti mimo wifi signál, přečerpáme data v našem mobilním zařízení.

Vývoj informační společnosti přináší nejen zkvalitnění lidského života a společnosti ve vícero dimenzích, ale také řadu problémů. Závislost je slovo, které má většina lidí spojené s drogami, alkoholem či cigaretami. Ale současná doba přináší i mnoho jiných druhů závislostí – závislí můžeme být nejen na látkách, ale i na osobách, věcech, činnostech nebo prožitcích. Čím dál více se však objevuje netolismus – závislost na drogách virtuálních (mobilní telefon, PC, internet, TV, videa, hry, automaty, apod.). 

Mnoho lidí se cítí býti ztraceno bez neustálého přísunu nových informací na sociálních sítích, ve stresu, pokud nereagují ihned na zprávy, upozornění. Podněty se valí ze všech stran stejně jako nabídky aplikací a neustálá dostupnost způsobuje vyčerpání, stres, nervozitu, podrážděnost, těkavost. Mluví se také o povrchnějším příjmu informací. Podle zkušeností odborníků ale i uvědomělých uživatelů moderních technologií prvním krokem pro duševní hygienu může být velmi užitečná řízená digitální detoxikace. Přínosem pravidelného zařazení offline režimu je posílení kreativity, odpočinek, zvýšení produktivity.

Při snaze o pochopení závislostí je dobré si uvědomit, jak funguje řídící orgán nervové soustavy člověka. Náš mozek je programovaný tak, aby vyhledával příjemné prožitky a slast. “Dopaminový systém” přispívá k “vyrábění příjemných pocitů” a je u každého jedince vysoce individuální. Řídí se principem “chci znovu a chci ještě víc”. Látky, které způsobují závislost, zvednou dopamin rychle a snadno do takové výše, kterou nejsme schopni v běžném životě dosáhnout běžnými prostředky. A ve shodě s uvedeným principem bude pak vyžadována daná látka znovu a znovu. Zvyšování dopaminu probíhá nejen prostřednictvím psychoaktivních látek, ale zcela přirozeně celou řadou způsobů a cest – svou činností, kterou máme rádi, pohybem, prací, prostřednictvím různých forem interakcí a potěšení s druhými, jídlem (obzvláště s vyšším obsahem cukru), sexem, získáváním vlivu, majetku, moci apod. Dá se říci, že závislost jako nutkání opakovat své chování, často bez ohledu na důsledky, je běžnou součástí našeho života. Závislost si lze vypěstovat prakticky na čemkoliv, co nám přináší silné potěšení, uspokojení.

Určitě je dobré vědět o svých závislostech, neupřednostňovat jeden způsob výroby libých pocitů. A to ani v životě, ve výchově, v interakci s druhými lidmi. Léta platí, že jakékoliv extrémy bývají problematické.

“Opakem závislosti není střízlivost, je jím blízkost s jinými lidmi” (Johann Hari)

Jak můžeme pomoci našim dětem, žákům v citlivém období dospívání? Co je ovlivňuje natolik, že někteří z nich dokáží obdobím dospívání „projít“ a rizikově se nechovat? V této souvislosti se mluví o  rodinách, kde rodiče sami o sobě nejsou rizikovými jedinci, věnují dětem pozornost a dostatek času, žijí ve zdravém prostředí. Také dostatek zájmů a sociálních vazeb, dobré vzory silných osobností jsou předpoklady, že mladý člověk zvládne své dospívání bez větších „karambolů“. Riskování, zkoušení a experimentování do jisté míry patří do dospívání, problém ale začíná ve chvíli, kdy je hranice překročena jednorázově nebo opakovaně. Závislosti se v počátcích vždy léčí lépe a rychleji.  Pokud tedy někdo z našeho okolí prochází těžkým obdobím, poskytněme mu zvýšenou podporu a zkusme co nejdříve vyhledat pomoc odborníků. 

Mimochodem, pokud máte sami o sobě pochybnosti, zkuste si vyplnit test, který na svém webu nabízí Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.