Lidé se zdravotním hendikepem hledají práci daleko hůře, než lidé zdraví. Přitom si zpravidla více váží možnosti pracovat, bývají v práci zodpovědní a svědomití.
Teoreticky by se situace zdravotně postižených spoluobčanů na trhu práce měla zlepšovat. Směřují k tomu trendy společenské zodpovědnosti, požadavky Evropské unie, vize a sliby politiků. V ČR musí firmy ze zákona povinně zaměstnávat zdravotně postižené občany v povinném podílu 4 %, pokud mají více než 25 zaměstnanců. Tento povinný podíl mohou zaměstnavatelé plnit také odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají OZP.
Kdo je podle zákona považován za osobu se zdravotním postižením? (zkratka OZP)
1. Podle zákona o zaměstnanosti jsou osobami se zdravotním postižením fyzické osoby, které jsou státem posouzeny jako invalidní. Proto také pobírají známý invalidní důchod. Podle typu závažnosti zdravotního postižení existují tři stupně invalidity. Pro názornost – III. stupeň invalidity je ten nejtěžší a předpokládá se zde, že pracovní potenciál člověka poklesl z důvodů jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o více než 70 % – 100 %. O stupni invalidity rozhodují posudkoví lékaři (spadají pod organizaci Česká správa sociálního zabezpečení). Je třeba si uvědomit, že každý člověk má individuální schopnosti, dovednosti, vůli, vzdělání atd., a proto stupeň invalidity nemůže být hlavním ukazatelem kvality výkonu na pracovišti.
2. Kromě invalidních osob spadají mezi osoby se zdravotním postižením také osoby zdravotně znevýhodněné (zkratka OZZ). Dalo by se říci, že jde o osoby, které mohou pracovat, ale zároveň potřebují vhodně upravit pracovní prostředí, pracovní dobu nebo další pracovní podmínky s ohledem na dlouhodobě (minimálně jeden rok trvající) nepříznivý zdravotní stav. Osoby zdravotně znevýhodněné však nepobírají invalidní důchod, dávky ani příspěvky se zdravotním stavem spojené. V praxi to znamená, že lidem s tímto přiznaným statusem by úřady práce měly věnovat zvýšenou péči při hledání zaměstnání a jejich zaměstnavatelé by měli být zvýhodněni prostřednictvím poskytování příspěvků.
Jaké typy postižení mohou člověka v pracovně-právních vztazích omezovat a limitovat (neboli handicapovat)? Základní kategorie postižení jsou tyto:
- mentální postižení,
- postižení tělesné – např. po operacích pohybového aparátu, dětská mozková obrna,
- sluchové, zrakové postižení,
- imunologické- např. lupénka, cukrovka, poruchy štítné žlázy, roztroušená skleróza,
- duševní – např. deprese, schizofrenie, neurotické poruchy,
- neurologické – např. epilepsie, Parkinsonova choroba,
- interní onemocnění – např. srdce, ledvin, střev,
- onkologické nemoci, kombinované postižení atd.
Pokud zaměstnavatel přijme do pracovního poměru zdravotně postiženou osobu, úřad práce může poskytnout tyto příspěvky:
- příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením,
- příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě,
- určité zvýhodnění je zavedeno i pro agentury práce.
Práce v chráněných dílnách
Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dílna vzniká na základě dohody s úřadem práce. Práce je možná při výrobě dárkových předmětů, pracovních oděvů, při údržbě zeleně, při prodeje v obchodě, při práci v tréninkové kavárně apod. Hledá-li zájemce chráněné pracoviště, seznam je možno získat na webu chranenedilnyozp.cz.
Vhodné pozice či profese pro OZP
I člověk s handicapem si může najít vhodné pracovní uplatnění. V často uváděných nabídkách práce pro OZP se vyskytují tyto profese či pozice: masér, montážní pracovník, skladník, řidič, pojišťovací či finanční poradce, montážní či kompletační pracovník, asistent ředitele, vývojář, přepážkový pracovník, referent, metodik, obchodně-administrativní pracovník, analytik, manažer. Lidé zdravotně znevýhodnění jsou také státem finančně podporováni při získání rekvalifikací.
Pokud postižení jedinci práci neumožní vůbec nebo v dostatečné míře, je možno příjem dokrýt sociálními dávkami. Prostřednictvím příspěvku na mobilitu či příspěvku na zvláštní pomůcku pomáhá stát zmírnit, alespoň po finanční stránce, dopady zdravotního postižení. Postižený si tak např. může speciálně upravit auto nebo zakoupit nákladnou kompenzační pomůcku.
Vedle těchto základních dávek mají osoby se zdravotním postižením nárok také na takzvaný průkaz osoby se zdravotním postižením. Držitel průkazu má automaticky nárok na sezení na vyhrazených místech ve veřejné hromadné dopravě nebo, podle typu průkazu, možnost využívat MHD zdarma atd..
Více než polovina osob se zdravotním postižením je samostatných a chtějí pracovat
Výhodou je, že navíc existuje řada podpůrných organizací a firem, které přispívají ke stabilizaci a zaměstnávání invalidních osob: např. Svaz tělesně postižených v ČR, sdružení Arcus – Onko centrum pomáhající nemocným s rakovinou, spolek Andělská křídla pomáhající psychiatrickým pacientům, Česká unie neslyšících apod.
Je pravdou, že zaměstnávání OZP je spojeno s různými komplikacemi a starostmi. Je třeba vytvořit vhodné pracovní místo a administrace („papírování“) s tím spojená není zrovna jednoduchá záležitost. I ve Zlínském kraji existují firmy, které zaměstnávají OZP a mají v tom letitou praxi, příkladem může být Vsetínská firma Irisa vyrábějící vánoční ozdoby a mnohé další.
Podle statistik je více než polovina OZP samostatných a chtějí pracovat. Někteří se dovedou na vhodných pracovních pozicích uplatnit stejně dobře jako jejich zdraví kolegové.
Více informací je možné najít na webu na portále www.praceozp.cz.
