Česká republika patří k zemím, kde stále přetrvává nepoměr mezi muži a ženami v ICT profesích a technických studijních oborech. Trh práce i některé studijní obory v České republice jsou stále silně segregované podle pohlaví. Technické obory a ICT profese představují oblast, kde dochází k silné koncentraci mužů. Mezi ICT odborníky v Česku stále výrazně převládají muži, a to poměrem devět ku jedné. Mezi studenty vysokoškolských oborů ICT byly v roce 2018 dívky zastoupeny 17 procenty. V grafických oborech, ale i v programování přitom často předčí své kolegy. Mnohá děvčata však stále od studia ICT odrazuje zažitý stereotyp, že pro takové vzdělání nemají vlohy.
Že je oblast IT technologií dlouhodobě výsadou mužů, není pro nikoho žádnou novinkou. Nicméně z aktuálního průzkumu nazvaném Firma 4.0, který připravila agentura IPSOS pro Asociaci malých a středních podnikatelů, vyplývá, že u 81 % malých a středních podniků v České republice nepracuje mezi IT zaměstnanci ani jediná žena. Podle údajů vycházející z OECD je tak naše země v tomhle ohledu na předposledním místě. Hůř je na tom v zaměstnávání žen v IT pouze Maďarsko.
Jak ukazuje vývoj v jiných zemích, zájem žen o studium a práci v technických a ICT oborech a jejich výsledky například v matematice by neměly být připisovány pouze rozdílným dispozicím mužů a žen k těmto oborům. Například ve Spojených státech došlo během posledních let k dramatickému nárůstu počtu poměru dívek dosahujících nadprůměrných výsledků v matematice vůči chlapcům. Tato změna proběhla tak rychle, že ji v žádném případě nemůžeme připisovat genetickým nebo jakýmkoliv jiným biologickým změnám v populaci. Je tak na místě se domnívat, že nízký počet žen v technických a ICT oborech je způsobený spíše společenskými bariérami a může tak být systematicky zvyšován jejich odstraňováním.
Absence žen v oblasti technických a ICT oborů by si měla zasluhovat naši pozornost z několika zásadních důvodů. Řada empirických důkazů poukazuje na to, že absence žen v těchto odvětvích a oborech studia úzce souvisí se společenskými představami o rolích mužů a žen ve společnosti a může tak být považována i za jeden z indikátorů míry rovnosti pohlaví ve společnosti. Podpora žen v těchto oborech a odstraňování bariér, kterým musí čelit, by tak měly být považovány za úkol jakékoliv demokratické společnosti. Ženy v současné době představují nevyužitý potenciál technických a ICT oborů.
Diverzita vede k efektivitě týmů
Nadnárodní ICT společnosti působící v České republice (jako např. Google, IBM, Microsoft) vnímají nedostatek žen ve svých týmech jako důležitý problém. Tyto společnosti usilují o diverzitu svých zaměstnanců, aby mohly vyvíjet ICT nástroje vyhovující rozmanitým potřebám co nejširšího spektra lidí a zvyšovat tak konkurenceschopnost svých produktů. Tyto společnosti si jsou vědomy, že přítomnost lidí z různých sociálních skupin umožňuje využívat jejich odlišných zkušeností, perspektiv a nápadů. Ženy jsou navíc díky své odlišné zkušenosti a socializaci vybaveny odlišnými dovednostmi – zvláště tzv. měkkými dovednostmi (soft skills) jako je komunikativnost či schopnost empatie.
Diverzita zaměstnaných vede rovněž k efektivitě týmů. Závěry různých studií uvádí, že společnosti, které mají vyšší zastoupení žen v manažerských pozicích, rovněž vykazují lepší finanční výsledky v porovnání se společnostmi, kde je zastoupení žen nižší.
Jedno z nejčastěji používaných biologizujících vysvětlení vztahující se k nízkému zastoupení žen v technických a ICT oborech odkazuje k představě rozdílného způsobu myšlení připisovanému rozdílné struktuře mozku. Rozdílná lateralizace mozku byla potvrzena řadou vědeckých studií ukazujících rozdílné propojování mozkových hemisfér u mužů a žen. Závěry, které z tohoto pozorování můžeme učinit, jsou nicméně nejednoznačné a rozhodně nepotvrzují hypotézu o přirozeně odlišných dispozicích mužů a žen.
Odlišné propojování hemisfér tak může být důsledkem odlišné výchovy
Odlišné propojování hemisfér tak může být pouze důsledkem odlišné výchovy. Je možné, že dochází k záměně příčiny a následku a odlišná lateralita není důvodem odlišných predispozic, ale jen výsledkem rozdílných stimulů. Výzkumy rané socializace dětí jasně potvrzují, že výchova dívek a chlapců probíhá podle odlišných vzorců. Jinými slovy – možné pozorované odlišnosti v propojování hemisfér mohou být důsledkem genderových stereotypů ve výchově. Společenská představa o tom, že muži a ženy jsou odlišní vede k odlišnému přístupu k jednotlivým pohlavím (odrážejícím se ve výběru hraček, odlišnému způsobu hraní si s dětmi, formám stimulů, očekávání vyučujících, který následně formuje i způsob, jakým náš mozek používáme.
Zásadní roli trénovaní dovedností potvrzují i studie týkající se oblastí, kde ženy statisticky dosahují nejhorších výsledků v porovnání s muži. Prostorová představivost představuje jednu z dovedností, kde ženy tradičně dosahují horších výsledků. Zároveň jsou tyto dovednosti pokládány za jeden z důležitých předpokladů pro studium technických oborů. Studie Sorby a Baartmans (2000) nicméně ukazuje, že prostorová představivost může být výrazně rozvíjena tréninkem a nepředstavuje tak dovednost, která by byla vrozená a neměnná. V testu prostorové představivosti realizovaném v rámci výzkumu dosahovaly ženy v průměru třikrát horších výsledků. Po absolvování kurzu zaměřeného na rozvoj těchto dovedností se ale úspěšnost studujících zvýšila o 30% a skóre žen, které jej absolvovaly, se stalo totožným s výsledky mužů.
Technické a ICT obory představují oblasti, které mají, zjednodušeně řečeno, mužský gender. Dovednosti, asociované s prací v těchto odvětvích, jsou spojovány s muži. Technika, počítače či matematické znalosti jsou aspekty, které jsou tradičně vnímány jako mužské záležitosti. Ve stereotypních představách je tradičně osoba počítačového odborníka, inženýra či technika ztotožněna s mužem. Technické a ICT obory ztělesňují atributy racionality, která je ve společnosti tradičně spojována s mužstvím.
Genderové stereotypy o očekávání se mohou dále promítat do vztahu dívek k technickým a ICT oborům. Dívky mohou matematiku vnímat jako méně důležitou pro svou budoucnost, což je poselství, které je jim může být různými způsoby sdělováno i jejich učiteli, rodiči a přáteli. Představa, že se nejedná o odvětví, která jsou pro ně vhodná a kde by měly šanci uspět, je demotivuje i ve snaze pokračovat v jejich studiu. Některé empirické studie přitom poukazují na to, že postoje dívek k dalšímu studiu technických oborů mohou být pozitivně ovlivněné vzory žen, jimž se podařilo v těchto odvětvích uspět.
Pozitivněji situaci vidí Iva Kožíková, regionální koordinátorka Czechitas z. s., která uvádí zajímavé postřehy: „Je nás čím dál více. Stále více děláme a máme možnost dělat to, co nás baví a k čemu jsme předurčeny a tím se i více dívek dostává do technických oborů. Uvědomujeme si, že na to máme hlavu a jdeme do toho. S potěšením to sleduji kolem sebe. Kolik let jsem v těchto vodách plula sama, často jako jediná členka týmu. Pracuji v IT a speciálně v tomto oboru je nárůst dívek větší než v kterémkoliv jiném technickém oboru. Nedá se upřít, že impuls zde byl také dán větší poptávkou po zaměstnancích, a i rozvojem IT do různých podoborů. Což ale nastartovalo diskuzi, přineslo vzory a změnu myšlení, která se promítá do dalších technických oborů. A o tom to je. Stále je však dost dívek, které si netroufnout dělat to, na co mají hlavu, ale cesta je stále méně trnitá, větší a dostupnější.“
