Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vydal v roce 2020 publikaci Zkracování pracovní doby. Publikace shrnuje zkušenosti ze zemí, které zavedly zkrácení pracovní doby, a ukazuje, že tato změna může znamenat nárůst pracovní migrace (a to i té nelegální) a že může vést také k tomu, že někteří zaměstnavatelé přistoupí k navýšení přesčasové práce.
Naopak mezi pozitivní dopady, které se na mezinárodní úrovni uvádějí v souvislosti se zkracováním pracovní doby, patří zejména zlepšení zdravotního stavu, méně stresové zátěže, lepší psychická pohoda pracujících a více možností sladit rodinný a pracovní život.
Významným nástrojem, jak implementovat zkrácenou pracovní dobu, jsou kolektivní smlouvy vyššího stupně a podnikové kolektivní smlouvy. V některých odvětvích v ČR je zkrácená pracovní doba zavedená právě kolektivními smlouvami již mnoho let standardem.
Vyčíslení národohospodářského dopadu po plošném zavedení zkrácené pracovní doby v týdenním rozsahu 37,5 hodiny bylo provedeno na základě modelových předpokladů kompenzace výpadku pracovní síly. Analýza vyčíslila potenciální vliv zavedeného opatření na průměrný roční pokles HDP (modelovaný v horizontu 20 let) na hodnotu 0,41 % oproti ekonomickému vývoji bez zkrácení pracovní doby. Největší průměrný roční pokles HDP – o cca 0,83 % – by v důsledku zkrácení pracovní doby v horizontu 20 let zaznamenal zpracovatelský průmysl.
Zdroj: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, www.vupsv.cz
