Změna klimatu. Volání po nové vizi kariérového poradenství

21. květen 2024
Kariéroví poradci
Autor/ka článku: Kateřina Hašková
Změna klimatu. Volání po nové vizi kariérového poradenství

Mění se klima. Jde o důsledek činností člověka. Klimatická změna ovlivňuje nebo do budoucna ovlivní fungování celé společnosti. Také kariérové poradenství musí na tyto změny reagovat a ideálně přispívat ke zmírňování změny klimatu, jejích negativních dopadů na jedince, společnost a Zemi. V tomto textu se esejistickou formou zamýšlím nad souvislostmi a důsledky klimatické změny pro kariérové poradenství. Připojuji se tak k volání po definování nové vize kariérového poradenství směřující k přijetí společného závazku k životu na Zemi.

Cesta ke klimatické krizi. A zpět?

V kariérovém poradenství často uvažujeme o světě práce a jeho vývoji, neboť právě průmyslová revoluce přispěla ke zrodu našeho oboru, který se obdobně – jako svět práce – proměňoval. Od druhé poloviny 19. století tak rostla nejen migrace lidí do měst „za prací“, ale také spotřeba uhlí a produkce oxidu uhličitého (CO2 ). Nadměrné spalování datované od průmyslové revoluce podpořené rostoucí spotřebou zejména západních zemí vedlo k nárůstu koncentrace oxidu uhličitého (CO2 ), což oproti předindustriálnímu období způsobilo průměrné oteplení o cca 1,2 °C (Otevřená, 2023e).

Rychlost oteplování se vzhledem k rostoucí koncentraci CO2 v atmosféře stále zvyšuje (Otevřená, 2023g), a pokud by produkce emisí rostla stejně rychle jako dosud, překročili bychom hranici oteplení o 4 °C už v roce 2100 (Otevřená, 2023h). Oteplování spouští široký cyklus dalších souvislostí, které jsou patrné z grafu 1. Vede mj. k tání ledovců, čímž roste hladina oceánů. Současně se zmenšuje povrch ledovců, který odráží menší objem slunečního záření, což znovu přispívá k růstu teploty na Zemi. Rostoucí hladiny oceánů tak ohrožují ostrovní státy, přímořské oblasti, ale i řadu biologických druhů, pro něž je rizikem také proměna klimatu jako taková. rostoucí teplota vede ale i k extrémním jevům (povodním, intenzivním dešťům, suchu).

Kromě spalování fosilních paliv stojí za zvýšenou koncentrací CO2 také odlesňování, průmyslová výroba (např. výroba cementu nebo železa), používání umělých hnojiv a chov dobytka. Komplexnost klimatické změny tedy zahrnuje celou řadu přírodních, ale i sociálních procesů. Nerovnosti ve společnosti jsou jedním z nich. Negativní dopady klimatické změny se dotýkají zejména chudších obyvatel, naopak ti nejbohatší jsou zodpovědní za větší podíl emisí CO2 (např. častým využíváním letecké dopravy). Obdobně můžeme hovořit o nerovném příspěvku k emisím CO2 ze strany Evropy a Spojených států, které historicky stály za největším podílem produkce skleníkových plynů (Our World in data, n.d.a).

Velký podíl na současné situaci má také kolonialismus, který byl českou společností delší dobu mylně považován za něco mimo náš okruh zájmu (Křížová, 2020). V dnešní době však vidíme, že nerovnosti způsobené zámořskými objevy a kolonizací přetrvávají, a ve svých důsledcích přispívají ke změně klimatu. Špatné socioekonomické podmínky v řadě zemí globálního jihu vedou k odlesňování (ilegální těžba dřeva, chov dobytka) či ke znečišťování přírodních zdrojů (např. při těžbě drahých kovů). Nutnost respektování planetárních limitů a globální sociální základny pro budoucí fungování společnosti popisuje např. Kate Raworth (2020).

V roce 2017 byla největším znečišťovatelem Čína (27 % celosvětových emisí) následovaná USA (15 %), zeměmi EU-28 (9,8 %), Indií (6,8 %) a Ruskem (4,7 %) (Our World in data, n. d.,b). Česká republika byla v roce 2016 zodpovědná za 3 % celkových emisí EU; přepočteno na počet obyvatel však patří ČR mezi nejhorší znečišťovatele EU (12,4 megatun CO2 -eq2 ) a způsobuje čtvrtou nejhorší míru znečištění v EU (Otevřená, 2023c). Největší podíl emisí v ČR pochází z energetiky, dopravy , z průmyslových procesů (výroby cementu, železa, oceli apod.), spalování v domácnostech, institucích a zemědělství, spalování fosilních paliv v průmyslu (destilace, sušení, tavení apod.), ze zemědělství a z odpadového hospodářství (viz graf 2).

Z výše uvedeného je patrné, že i když se budeme snažit o snížení osobní uhlíkové stopy, jsou nutné komplexnější změny, které budou zahrnovat soubor opatření od snižování spotřeby fosilních paliv přes proměnu odvětví, která patří mezi největší znečišťovatele, až k mechanismům, které nám pomohou se na změnu klimatu adaptovat. Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve svých zprávách opakovaně shrnuje vědecká zjištění o příčinách a možných dopadech klimatické změny. Poukazuje zejména na tzv. tipping points (body zvratu), které vyvolají řetězec návazných reakcí, jež už nebude možné zastavit. V neposlední řadě tyto zprávy popisují scénáře, jak může vypadat planeta a lidská společnost, pokud se nám snížení emisí a oteplování planety zmírnit nepodaří.

Jedním z významných kroků celosvětového úsilí k zastavení oteplování bylo dojednání tzv. Pařížské dohody (2015), ke které se přihlásilo 195 zemí světa. Zavázaly se k udržení hodnoty oteplování pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a k usilování o to, aby nárůst teplot nepřekročil 1,5 °C. Evropská komise přijala v roce 2019 tzv. Zelenou dohodu pro Evropu (2019), v níž se zavazuje k přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu (Evropská komise, 2019) zmiňuje také význam škol, vzdělávacích institucí a vysokých škol, stejně jako nutnost rekvalifikací a zvyšování kvalifikace pro tuto transformaci. Bude nutné podpořit rozvoj „dovedností, které (pracující) potřebují pro přechod z upadajících odvětví do rozvíjejících se odvětví a pro přizpůsobení se novým procesům“. (Evropská komise, 2019, s. 20).

V roce 2021 nabyl účinnosti Evropský právní rámec pro klima (EU, 2021), podle kterého je klimatická neutralita právně závazná, stejně tak jako cíl snížit emise CO2 do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990 (Otevřená, 2023b6). Plnění těchto cílů má zajistit balíček opatření „Fit for 55“ (Evropská komise, 2021), jehož některé části stále procházejí schvalovacími procesy. Balíček zahrnuje např. vznik Sociálního klimatického fondu nebo právo občanů EU na „informace, cenově dostupné možnosti a vhodné pobídky“ (Evropská komise, 2021, s. 14), které jim pomohou uskutečňovat individuální změny v souladu s potřebami planety. Nutné změny zahrnují přímo či nepřímo snad všechny obory lidské činnosti včetně vzdělávání (Otevřená, 2023a). Vzdělávací instituce by se měly stát příklady udržitelnosti a uhlíkové neutrality (UNESCO, 2021) ať už ve formě, či obsahu vzdělávání.

Důsledky klimatické změny pro kariérové poradenství

Jak se tyto změny promítají do kariérového poradenství? Jako kariéroví poradci máme při těchto úvahách na co navazovat. Profesor Peter Plant publikoval své první texty ke green guidance (zelené poradenství) už v 90. letech minulého století (např. Plant, 1991; Plant, 2001). Na konferenci IAEVG, která proběhla v roce 2012 ve francouzském Montpellier, bylo green guidance věnováno jedno ze sympozií (Irving, 2013). Téma rozvíjí ale i řada dalších autorů (např. Di Fabio & Bucci, 2016; Dimsits, 2021; Guichard, 2018; Guichard, 2022; Nota, Soresi, Di Maggio, Santilli, & Ginevra, 2020). V roce 2021 se tématu věnovala konference rakouského centra Euroguidance ve Vídni, opět s hlavním řečníkem Peterem Plantem. Také mezinárodní asociace IAEVG upozorňuje na důsledky klimatické změny pro kariérové poradenství – nutnost nabízet příležitosti pro rozvoj sociálně a ekologicky relevantních dovedností, bránit sociálnímu vyloučení a prekarizaci způsobenými souvislostmi klimatické změny či jako obor přispívat k závazkům z Pařížské dohody (IAEVG, 2023, s. 2).

V ČR byla green guidance věnována jedna sekce na konferenci Centra Euroguidance v roce 2020 a téma se stává čím dál viditelnější (např. Bolfová & Nawrath, 2021; Csirke & Müllerová, 2022; Košťálová, 2021; Müllerová & Hašková, 2021). Inspirací pro kariérové poradce může být také unikátní publikace klimatického vzdělávání Klima se mění – a co my? (Daniš et al, 2021).

Důsledky změny klimatu pro kariérové poradenství vnímám na třech úrovních, které se v poradenské praxi prolínají a vzájemně se ovlivňují. Jde o:

  • proměny světa práce a poptávku po jiných dovednostech,
  • nové přístupy k uvažování o kariéře a v souvislosti s tím i o proměnu poradenského procesu,
  • proměnu role kariérového poradenství jako oboru.

Pokračování odborného příspěvku Kateřiny Haškové najdete v příloze.

 

Zdroj: Hašková, K. (2023). Změna klimatu: volání po nové vizi kariérového poradenství. Kariérové poradenstvo v teórii a praxi, 12(23), 24–37. Dostupné z https://www.euroguidance.cz/publikace.html

Soubory ke stažení